Snow Grey Glitter Pointer

1. července 2018

CVIČENÍ S RADOSTÍ


Dneska bych vám chtěla dát pár rad k tomu, jak si užívat sport a dostat ho jednou pro vždy do svého běžného života. Každý asi známe situaci, kdy se snažíme se sebou něco udělat a ze dne na den změníme naše lenivé nic nedělání za cvičení několik hodin každý den. A každý z nás určitě moc dobře ví, že tohle nikam nevede. Vydržíme to totiž jen pár dní, týdnů, maximálně měsíc a pak se stejně vrátíme k lenošení.


Pokud se sebou něco chceme udělat pomocí sportu, musíme si uvědomit hned několik věcí. Pokud budeme dělat něco, co nás nebaví a nebude nás to naplňovat, každý trénink bude naše motivace pomalu mizet. Tohle se mi přesně stalo, když jsem se před pár roky rozhodla, že budu pouze běhat. Běh mě nikdy nějak nebral a už na základce, když jsme měli běhat 800m kolem školňáku jsem zjistila, že ze mě nikdy nebude extra běžkyně. Ovšem na střední jsem chtěla hrozně zhubnout a kardio mi přišlo jako ten nejlepší způsob. Začala jsem tedy běh zařazovat co nejvíce. Snažila jsem se běhat při nejlepším každý den. I když jsem na sobě pozorovala docela velký pokrok ve fyzičce, cítila jsem, jak se musím den ode dne víc a víc k běhu přemlouvat a nutit. Jak asi tušíte, po pár týdnech jsem se na to jeden den vykašlala a pak už jsem běhat nešla. V tu chvíli mi došlo, že chci dělat sport, co mě hlavně bude bavit. Proto i mým klientkám dávám v dotazníku vyplňovat dvě pro mě dost zásadní políčka při sestavování tréninkového plánu. Co je baví cvičit a co je nebaví cvičit. Protože je mi úplně jasné, že když dám někomu do plánu běh dvakrát týdně a on ho vyloženě nesnáší, hubnutí půjde daleko pomaleji a režim ho nebude bavit.


Ve dvou se to lépe táhne a i pro některé lidi platí, že pokud mají parťáka na sport, maká se jim daleko příjemněji. Já sama jsem v tomhle docela výjimkou a při cvičení jsem spíš samotář. Při tréninku vypnu a soustředím se jenom na sebe. Pokud máte parťáka, tak pozor, aby vám byl hlavně oporou. Není nic horšího, než když se na na toho druhého při cvičení moc upnete a on po čase společné tréninky ruší, nebo se z nich vymlouvá. No a jak to tak bývá, pak se vám samotným už cvičit nechce a vykašlete se na to.
Chápu, že někdo dokáže cvičit bez hudby, ale podle mě ještě nenarazil na hudbu, která by ho motivovala. Kolikrát už mi nějaká písnička pomohla vyběhnout strmý kopec, dodělat poslední sérii angličáků, nebo naopak zklidnit a vypnout při józe. Hudba člověka ovlivňuje a pokud zvolíte hudbu, která je vám sympatická, hned budete mít při cvičení daleko lepší pocit a náladu.
Jsem teď ve fázi, kdy mi udělá větší radost utrácet za věci do bytu, než za oblečení. Ovšem i tak mi pořád záleží na tom, abych se při cvičení cítila pohodlně. Mít na sport správné a vhodné oblečení je podle mě něco, co je důležité a vyplatí se do toho investovat. Oblečení vydrží daleko líp, legíny se nevytahají, boty na běh jsou jak bačkůrky a vršky jsou prodyšné. Můžu jedině doporučit značku 4F, od které mám všechny outfity, které vidíte v dnešním článku na fotkách.


Co se týká cvičení, tak podle mě existují dva typy lidí. Někteří lidé si rádi zapisují vše co se týká cvičení, tréninků, běhání a motivuje je to. Zároveň při každém tréninku mají buď chytré hodinky, nebo spuštěnou aplikaci na telefonu, která za ně všechno počítá. A bez toho, aniž by věděli, jaký trénink měl efekt na jejich tělo, kolik uběhli, spálili a tak dále, by se jejich trénink vlastně ani nepočítal. Druhý typ lidí to vnímá úplně jinak. Mají naopak rádi svobodu a volnost. Prostě jen tak vyběhnout a neřešit absolutně nic. Vždyť je jedno kolik běžíte, jakou rychlostí běžíte, ale hlavně, že cvičíte a věnujete se chvíli svému zdraví, fyzičce a tělu. Já to mám jak kdy. Dřív jsem se řadila spíše do první skupiny a dneska jsem jednoznačně zastánce té svobody pohybu. Schválně mi dejte vědět do komentářů, jak to máte vy.


Doufám, že jsem vás dneska namotivovala k tomu, aby jste si začali sport užívat a cvičit s radostí a láskou. Věřte mi, že je to totiž daleko lepší způsob, než se trápit a dělat něco, co nás nebaví. Držím vám palce!

8 komentářů:

  1. Úžasne napísané! :) Ty vieš ako inšpirovať <3

    OdpovědětVymazat
  2. Čtu tvůj blog ,chci vyzkoušet recepty a strašně mě bavíš a pomáháš mi k tomu aby mě cvičení bavilo .Děkuju za to.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. můžu jen souhlasit :)

      https://cakovamichelle.blogspot.com

      Vymazat
  3. K běhu používám aplikaci na hodinkách, hlídám si tak své srdce a to je pomalu jediné co mě zajímá(mam s ním problémy, ale rozhodně to není prekazka) ��.

    OdpovědětVymazat
  4. Ja se snazim patrit tak nějak do obou skupin :) Miluju když přesně vim kolik jsem uběhla apod. Ale taky se učím nebýt v tom tak horlivá. Před asi třemi lety jsem si šla zaběhat a ještě snad před prvním km se mi aplikace vypnula a ja musela běh přerušit. V tu ranu jsem se otočila na patě a šla pomalu s brekem domu.. bylo to pro me šilene.. takze za me dnes určitě zlata stredni a vše s mirou :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uplne souhlasim! Aplikaci obcas spustenou mam, ale pokud ne, nic se nedeje a vypnu a jdu behat bez mobilu, proste svoboda

      Vymazat
  5. Já se konečně taky přesunula do skupinky lidí, která cvičí pro radost. Pro ten pocit. Pro tu volnost. Super článek :)

    FIT MADDIE

    OdpovědětVymazat
  6. Dlouho jsem se věnovala florbalu, ale poté jsem si kvůli trenérovi (kvůli jeho přístupu) dala pauzu. Od konce sezóny uběhly 4 měsíce a sport celkově mi neskutečně chybí. Bohužel ale 4 měsíce jsou 4 měsíce a já se i tak ke sportu dokopávám, což mě mrzí. Nedokážu se zvednout a jím něco dělat. Snažím se teď trochu běhat a cvičit podle tvých videí, jdu na to pomalu, ale aspoň vidím, že mám potom lepší náladu a jsem aktivnější. Proto teď váhám, jestli se vrátit k florbalu nebo si užívat aktivit u kterých nejsem zavázaná. Jinak super článek Peťi! ♥

    OdpovědětVymazat

Moc si vážím každého Vašeho komentáře. ♥