Snow Grey Glitter Pointer

12. března 2018

PĚT TÝDNŮ S E-BOOKEM


Dnešní článek jsem ani neměla v plánu psát, ale když jsem si dneska přeměřovala míry, došlo mi, že teď mi to všechno jde jako po másle a ráda bych vás tím namotivovala. Pokud se v čase přeneseme někdy do listopadu a prosince minulého roku, můžu vám klidně přiznat, že jsem nebyla vůbec spokojená. Snažila jsem se pořád mému životu dát nějaký režim, ale vždy mi motivace vydržela pár dnů. Neříkám a netvrdím, že jsem jedla nezdravě, nebo plácala páté přes deváté. Jen mi prostě můj styl života nedělal takovou radost, jakou mi dělal dřív. Těžko říct, čím to bylo. Možná tou zimou venku, kterou nemám vůbec v oblibě. Možná tím, že jsem v podvědomí prostě čekala na to, až vypustím e-book a pustím se do něj.

11. března 2018

PRO MÉ STARÉ ANOREKTICKÉ JÁ.


Ti, kteří mě sledují už nějaký ten pátek ví, že jsem si prošla snad všemi etapami vztahu s jídlem, cvičením a svým tělem, které jsou možné. Od problémů s jídlem všech druhů, po léčení se z nich, přes další extrémy, až po zdravý přístup k tomu všemu a zdravou sebelásku. Mám toho za sebou dost, ale pořád si dokážu vzpomenout a vybavit si všechny pocity, strachy a myšlenky ze všech těch období, kterými jsem si prošla. 
Když jsem trpěla anorexií, rozhodně bych nikdy nečekala, že se ještě někdy v životě dokážu najíst bez obav a strachů, že přiberu. Opravdu by mě nenapadlo, že si někdy dám zmrzlinu, nebo pizzu a dokážu si to taková jídla užívat bez výčitek. Dneska už jsem sice úplně jinde, ale přesně vím, co bych poradila mému dřívějšímu anorektickému já, abych se zbavila depresí a výčitek. Tenkrát mi to neustále opakovali lidé kolem mě. Ovšem já si neuvědomovala, že mám problém a spíše jsem jejich řeči vnímala jako závist, nebo chuť mi překazit dietu. Možná, kdyby mi tenkrát promluvil do duše někdo, kdo si prošel tím samým peklem a dokázal se do mé situace, myšlenek a strachů vžít. Možná bych křik vyměnila za to, že bych se mu vybrečela na rameno a konečně se někomu svěřila, že ten problém mám, jen se ho snažím každý den skrývat.

5. března 2018

REAL SELFLOVE.


Nedávno jsem v jedné knížce četla, že autor všechen text, co někdy zveřejnil, nebo vydal, psal vlastně pro svou osobu v minulosti. Jako by radil sobě samému, když ještě neměl znalosti a zkušenosti, které v sobě už v době psaní nesl. Přišlo mi to zajímavé a opravdu jsem se s tím ztotožnila. V tu chvíli, kdy jsem tento text četla, jsem zrovna byla na pokraji inspirace. Nic mi ji nedávalo a nikde jsem ji nemohla vypátrat. Přišlo mi, že pořád opakuji to samé dokola. Pak mi došlo, že moje tvorba je odraz mě a chce to jen zlepšovat to, co už jsem někdy vytvořila a podívat se na témata, kterým se věnuji z trochu jiného úhlu. No tak já to jdu zkusit.