Snow Grey Glitter Pointer

1. října 2017

PRVNÍ TÝDEN ODŠKRTNUT


První týden jsem brala jako takovou startovací lajnu, kterou jsem potřebovala už hodně dlouhou dobu. Potřebovala jsem za sebou nechat některé věci a naopak některé další do svého života s nadšením a zápalem zakomponovat. Kdo teď netuší o čem hovořím, tak jde o to, že jsem se rozhodla dát si nový začátek. Přesně před týdnem jsem o tom tady na blogu psala článek a dneska bych vám chtěla sdělit, jak můj první týden dopadl a jak můj start začal. Chtěla bych tento článek psát častěji. Jako úplně nechci slibovat, že vyjde každý týden, protože se znám a vím, že když něco "musím", tak mi to pak svým způsobem nějak záhadně nejde. Ale chtěla bych se s vámi častěji dělit o to, jak to teď mám já se cvičením a jídlem. Přeci jenom mě to vždycky bavilo a doufám, že to bude i motivace pro vás, kteří taky bojujete za lepší pocit ve svém těle. 
V každém takovémto článku se společně podíváme na to, jak bych ohodnotila uplynulou dobu, co si o tom myslím, zda jsem zaznamenala nějaký pokrok, nebo naopak v čem jsem se zhoršila a mrkneme se společně i na to, zda jsem něco dělala, nebo jsem si jen válela "šunčičky". :D


Musím říct, že první den po startu nebyl vůbec tak easy, jak jsem si myslela. Dlouho jsem žádný nový start neměla, a i když jsem usínala v neděli večer s pocitem, že v pondělí vyskočím z postele a hned budu zase plná energie a motivace, opak byl pravdou. Nevím jestli to bylo tím šedivým počasím, které si pro mě pondělí přichystalo, ale mě se nechtělo vůbec nic! Ale fakt jako vůbec! :D
Nakonec jsem se teda hecla, sbalila jsem věci do fitka a vyrazila směr trénink. A můj otrávený obličej byl důkazem toho, že jsem fakt trpěla. Nevím, čím to bylo, ale to ráno jsem měla fakt náladu na pěst a celou cestu do fitka jsem se sama sebe ptala, zda mám tohle zapotřebí. Byla mi zima, klepala jsem se v autobuse, ze shakeru jsem cucala nakopávač, který po ránu spíš nakopl můj žaludek a ještě jsem ho v prudký zatáčce vylila na mojí novou mikinu. Díky pane řidiči. Venku bylo nechutně, já vstala z vyhřátého pelechu a jela cvičit. Hlavně, že stay positive, Péťo!
Já nevím, kdo vymyslel to, že se po cvičení budou v těle vyplavovat endorfiny, ale já po prvním pondělním tréninku byla díky dávce endorfinů jak sjetá. Po tréninku spodní části těla jsem šla ještě na kardio. Najednou ani to počasí za oknem nebylo tak hrozný a já jela na orbitreku s úsměvem od ucha k uchu a říkala si v hlavě, že jsem fakt poleno. Měla jsem si na to šedivý pondělí objednat jeřáb, který by mě z toho pelechu vytáhl, že bych ani neměla čas dělat ze sebe chudinku a přemýšlet o tom, jak se tréninku vyhnout. No tohle ráno bylo důkazem, že i fitness blogerky jsou jen lidi. :D
Nakonec jsem během týdne zvládla dva tréninky ve fitku, tři tréninky doma a asi tři dlouhé procházky. Takže za mě spokojenost! :)


Zároveň jsem si řekla, že si dám takový svůj cíl co se týká strečinku. Chtěla bych se do Vánoc naučit udělat provaz, stojku bez zdi na rukou a samozřejmě zdokonalovat stojku na hlavě. Strašně mě začalo bavit protahování těla a jen v tomto týdnu jsem to zařadila minimálně čtyřikrát. Daleko líp se cítím i ve stojce na rukou a přijde mi, že už nejsem ani tak daleko od toho, abych ji zvládla bez zdi. 

Celý týden se táhl konečně v duchu, že jsem se nemusela přemlouvat k tomu, abych byla produktivní. Pár týdnů předtím mi došlo, že si neumím rozplánovat čas, ve většině věcí se mi začíná dělat bordel a ve finále jsem ráda, že stihnu alespoň pár procent toho všeho za den splnit. Potřebovala jsem čas na to, abych si srovnala v hlavě, jak chci v tomto týdnu pracovat a jak si práci rozvrhnu a myslím, že jsem díky plánování udělala hodně úkolů, které mě tento týden čekaly. Myslím, že v dalším týdnu se ještě budu muset polepšit a z plánů, které jsem vepsala jen na papír je pomaličku odeberu do mého zapomenutého diáře. Přeci jenom to bude daleko pohodlnější a přehlednější a to je to, co potřebuji. Jen to, abych se k tomu dokopala a dala svému životu zase nějakou organizaci je občas dost náročný.

Co se týká pozitivní energie, tak tu sbírám všude, kde se dá. V posledních dnech bylo krásně, tak jsem se snažila na tu nádheru nekoukat jen z okna a snažila jsem se co nejvíc chodit v přírodě. Jeden den se mi to ale moc nevyplatilo a moje dobrodružná povaha, která chce furt lozit po místech, které nezná mě a mého kamaráda dovedla na lehce děsivé místo. Kráčíme si takhle hezky po opuštěném kopci, který je nedaleko mého baráku. Tenkrát tam vznikl, protože se na tom místě mělo něco stavět, ale asi z toho sešlo. Nikdy jsem tam tudy nešla, i když si pamatuji, jak mě už milionkrát při běhání okolo napadlo, že se tam půjdu podívat. Teď si děkuji za to, že mě to jen napadlo a nešla jsem tam nikdy sama samotinká. To bych z toho měla ještě větší psychickou ujmu. :D
Cestou tam a v blízkém lese se nám stalo dost divných věcí. Například nález bludiště z kamenů, šutrů a uschlých ulit šneků. To bludiště bylo ale zvláštní tím, že bylo sestavené do kruhu z ohlých větví. A jako řeknu vám upřímně. I když se to možná nezdá, bylo to na pohled hodně divný. U bludiště bylo ohniště s velkým křížem vyrobeným z kamenů. Cestou lesem na nás spadla šiška, ale když jsme se podívaly nahoru, tak všude byly jen listnaté stromy. Hafík kamaráda vyběhl z křoví a měl jakoby naříznutý a prasklý obojek. Celý les byl z vyvrácených stromů. A jako poslední bonus jsme furt slyšeli takové nepříjemné, kovové zvuky. No myslím, že pohled na mě musel být fakt vtipný. :D Takhle jsem se dlouho nebála. Druhý den mi psal kamarád, že vzal parťáka a šli se podívat kolem třetí ráno k tomu bludišti. Otočili to prý hned, když si všimli, že to ohniště u bludiště hoří. No rozhodně vím jedno. Já už tam nepáchnu! :D


No nicméně. Chtěla jsem říct, že pozitivní energii jsem tento týden čerpala hlavně z počasí, přírody a procházek na čerstvém vzduchu. Ke knížkám jsem se zatím nedostala. Jelikož když jsem si krásně naplánovala práci, vzala jsem si toho nějak moc a knížky jsem moc nestíhala. Navíc mám teď rozkoukaný boží seriál "13 Reasons Why" a ráda bych se už dozvěděla, proč Hannah spáchala sebevraždu.


S jídlem to bylo tento týden docela fajn. Snažila jsem se jíst více, více si vařit a zkoušet jídla nová. A za největší pecku považuji vegan burger z restaurase Pastva na Andělu, kam jsme včera zamířily s Nikčou. Burger byl z černé čočky a jako pardon. Něco tak strašně božího a zároveň veganského jsem nikdy neměla. Burger z černé čočky rozhodně porazil ten falafelový z VeggGo. Momentálně patří do mých top jídel a budu Pastvu navštěvovat častěji. Hrozně se mi ta restaurace líbila a mám ji kousek. Kdo tedy neznáte, tak rozhodně navštivte a třeba se tam někdy potkáme, pač já tam teď budu neustále a fanaticky zkoušet nové dobroty. Mimochodem tam mají i skvělou kávu. Já jsem si dala ledovou se sójovým mlékem a dlouho jsem žádnou takhle dobrou nikde neměla. Pro příště to vidím na nějaké veganské těstoviny a polévku, ať načerpám inspiraci na domácí vaření veganských dobrot.


Pro příští týden se budu snažit malinko snížit příjem, abych lehce shodila nějaké míry a lehce svoje tělíčko dala zase do kupy. Nic extrémního, ale pro mě je tohle zábava a baví mě to. Baví mě, když totiž něco dělám, ale zároveň momentálně potřebuji, aby to na mě bylo i vidět a já získala zase všechnu tu energii zpět. Díky tomu, že sama dělám jídelníčky a pomáhám lidem s jejich stravováním, tak si můžu úplně snadno hrát s těmito věcmi i u sebe a zkoušet, jaký příjem mi sedí a jaký ne. :) To je hrozně super! Dneska ráno jsem si změřila i míry, abych tohle snažení měli zaznamenáno a já se s vámi mohla dělit třeba i o nějaké konkrétní hodnoty a posuny. Budu pro to dělat vše, co bude v mých silách.


Jako poslední bych vám chtěla poděkovat za vaše reakce u článku, kterým jsem nový start vyhlásila. Proto vlastně vzniká i tento článek. Jako moje upřímná zpověď a svěření se, jak vypadal můj první týden. Nebylo to růžové a dokonalé, ale aspoň je zase co zlepšovat v příštím týdnu. Děkuji za přečtení článku a držte mi palce.

7 komentářů:

  1. Ahoj Péťo. Článek je úžasný, moc se mi líbil. Ke 30 denní výzvě se chystám někdy dostat, tak doufám, že se mi to někdy podaří. Ještě mi chybí přečíst předešlý článek. Čekala jsem totiž, až dostanu notebook ke včerejším narozeninám.
    Přeji krásný večer.
    Luci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky by jsem chtěla 30denni výzvu začít

      Vymazat
  2. Hezký článek :)
    Chci se zeptat, zaregistrovala jsem, že máš trenérský kurz. A teď jsem si všimla, že děláš i jídelníčky :) Máš nějaký kurz co se stravy týče? :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Péťo :) no co ti budu povídat, další skvělý článek plný motivace a pozitivna <3 Když jsem byla v Praze na foodtripu, tak Pastva byla na mým WishListu, ale nějak se to všechno nestihlo :D hm... že by důvod proč si udělat výlet do Prahy?? :D <3

    OdpovědětVymazat
  4. Kde prosím to strašidelný místo je? :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Super článek 💞
    jak často si měříš míry?

    OdpovědětVymazat
  6. Jaké máš makra? Počítas si je v myfitnesspaul?:)

    OdpovědětVymazat

Moc si vážím každého Vašeho komentáře. ♥