Snow Grey Glitter Pointer

5. srpna 2017

NĚJAKÉ TY ZLOZVYKY


Sedím v mém houpacím křesle pod parapetem s kaktusy a výhledem na bílo-modrou oblohu. Vzala jsem si počítač na klín s tím, že budu pracovat, ale během sekundy mi to v hlavě přepnulo a já se rozhodla, že vám napíšu zase nějaký ukecaný článek. A jsem ráda. Stejně jsem dneska pracovala skoro celé odpoledne a potřebuji malinko změnit myšlení a přeorientovat se i na něco "jinačího". Home office je parádní věc. Do té doby, než si uvědomíte, že doma potom neděláte skoro nic, protože práci máte pořád u sebe a čím víc do toho dáváte, tím víc se vám taky vrátí. Proto se mi občas stává, že mám zatmění před očima a rázem je noc a já si namlouvám, že už bych si možná místo dalšího kafe měla jít lehnout. Důkaz toho, že moji momentální práci zbožňuji!

Pro dnešní článek jsem se rozhodla během pár sekund a to samé platí o tématu, které jsem si zvolila. Dneska jsem se rozhodla ukázat mojí osobu zase v malinko jiném světle, než jste zvyklý a ukážu vám mojí "real face". Dozvíte se totiž nějaké moje zlozvyky, zlozvyky mé hlavy a celkově moje postoje, které ne vždycky jsou přínosné, ale většinou mi pomáhají něco překonat, povzbudit sebe samotnou a zase dostat takovou tu chuť být a žít. Tak jdeme na to!

Jo, možná mi to budete věřit, ani vám to nebude připadat divný, ale jsem shopaholic. Miluji nakupování, miluji slevy, miluji si dělat radosti, které pak skončí u mě ve skříni. Tohle všechno je pro mě vážně dost slušný koníček. Jsem hrozně ráda, že jsem se dostala do té fáze, kdy si při nakupování položím otázku, zda to kupuji jen tak z nudy, nebo jestli to fakt hodlám nosit. Díky tomuto uvědomění si nosím domů fakt oblečení, které mě vystihuje, dělá mi radost ho nosit a myslím, že mám díky němu svůj vlastní styl. A hlavně díky bože za to, že už si můžu koupit co chci a ne co chce moje mamka, abych nosila. Dost těžce jsem nesla, když jsem v "teen" věku viděla něco božího a neměla jsem na to korunky. Dneska už je to sice snadnější, ale i tak při nakupování dost myslím na to, kolik to stojí a jestli jsem ochotná za to ty peníze dát. Není totiž nic horšího, než když si koupíte vytoužený kus oblečení za plnou, přepálenou cenu a pak jdete za týden a je na to 70% sleva. Uf. To já si raději hezky počkám a o to větší radost potom z nákupu mám.


Víte kolikrát jsem si už pomyslela na to, jak si někdo řekl, že jsem asi praštěná. Sedím v metru, najednou vezmu ruku a začnu ťukat na okno. Nebo si jen tak jdu a najednou si začnu bláznivě ťukat na přední zuby. Jo. Ten kdo to dělá taky, jistě teď pochopil, že jsem fakt "echt" pověrčivý člověk. Vždycky, když pomyslím na něco, co se mě fakt hodně týká. Na něco hezkého, nebo naopak hodně strašidelného, prostě začnu ťukat, jak šílená. Abych něco náhodou nezakřikla. Abych celkově tu myšlenku shodila a nevěnovala se ji. Abych nic od té myšlenky neočekávala a prostě plynula s životem a čekala co si pro mě připraví sám osud. Ťukám, protože jsem vděčná a uvědomuji si hodnoty věcí a lidí, které kolem sebe mám. A tahle pomůcka pomáhá mému mozku se nad negativní i moc pozitivní myšlenky povznést. Nezakřiknout a zároveň se nebát budoucnosti.


Jeden z mnoha pokroků, které jsem udělala sama se sebou a hlavně se svojí hlavou je ten, že jsem se přestala bát cizích lidí. Nevím, jestli jsem to měla z toho, že jsem neměla ráda sama sebe a každý kontakt, mluvení, či dorozumívání se všelijakými způsoby s cizími lidmi mi dělalo obrovský problém. Myslím tím v reálném životě. I když to na mě nebylo třeba ani poznat, ti lidé to netušili, tak ve mě se odehrávala strašná hromada negativních pocitů a nepříjemných myšlenek. Nejčastěji jsem si říkala a namlouvala, že ten člověk, který se mnou komunikuje mě má buď za blázna, nebo si zrovna v duchu říká, jak hrozně vypadám a snaží se to zakecat. Bála jsem se a měla jsem strach z toho volat s cizími lidmi, chodit na úřady, k doktorům a občas i práce ve službách vysávala moje já a všechnu moji dobrou náladu. Je to zvláštní koukat na to s odstupem času, ale vážně jsem taková byla. I když to mnozí z vás třeba nepochopí, já se za to nestydím a troufám si říct, že někdo z vás se v tomto najde a odkryji tak jeho tajemství. Tohle je problém. Lidi jsou všude. Člověk si musí uvědomit, že neexistuje cizí člověk. I když máme oddělené byty, práce a zahrady, jsme vlastně jedna velká rodina. Vykašlete se na to, co si o vás druzí myslí, přijměte to, že lidi nejsou jen falešní a zlí a hned váš strach z kontaktu s nimi zmizí. Alespoň na mě to tak fungovalo.


V poslední době jsem si uvědomila, že nemám ráda "oficiality" ve vztahu. Takový to musím, mám, nemůžu. Dělat to, co se na prvním rande musí dělat. Ale je to prostě první rande a je to oficiální. Takže zásadně nechodím na "první rande", ale raději bych šla na procházku, nebo jela na výlet, kdy se to celé vyvrbí podle situace a člověka poznáte hned z jiné stránky, než podle toho jaký má rád film v kině, či dort v cukrárně. Nemám ráda ten pocit, že jste s někým ve vztahu a ten druhý musí tohle a vy musíte tamto, protože to je prostě vztah a bez těchto bodů a pravidel by to vztah nebyl. Neberte to teď tak, že myslím pravidlo, jako nepodvádět se, nebo si nelhat, to je zas spíš slušnost těch dvou, ale daleko víc myslím takové maličkosti a detaily. Člověk ve vztahu se vzbudí a jakmile na mobilu není SMS : "jak ses vyspinkala, lásko?", hned si tvrdíte do hlavy, že jste mu/jí jedno. A pokud tam ta SMS je, v hlavě si uděláte imaginární fixou fajfku, jakože tohle splnil/a a hledáte něco dalšího, kde dělá chybu a co vám v tom vztahu bude vadit. Jakmile ale nejste ve vztahu a není to oficiální, vy se vzbudíte a neočekáváte. Pokud tam ta zpráva není, je vám to šumák, občas vás ani nenapadne, že by vám něco takového mohlo na mobil dorazit. A pokud tam je, jen se usmějete a vážíte si toho mnohem víc, jelikož ten člověk nemusí psát, ale chce psát! No na tohle téma bych mohla psát do ale luja. Takže třeba příště dám samostatný článek.

A jaké jsou Vaše zlozvyky? 

3 komentáře:

  1. Super nápad na článek, mé zlozvyky jsou hodně podobné až na tu pověrčivost. :D
    1. Miluju nakupování, přesně jako ty - dříve jsem byla špatná, že na to nemám tolik peněz, ale teď už dost přemýšlím, jestli to unosím, a nerada nakupuju sama! Jsem totiž dost nerozhodná. Ale i když mi něco padne do oka na první pohled, tak si to nenechám rozmluvit :D
    2. Zlozvyk s diářem, momentálně ho u sebe nemám 2 dny a jsem jak nemocná :D mám pořád potřebu si do něj něco zapisovat a kontrolovat, co mě čeká a jaký mám harmonogram na další týden. Nicméně i když jsem takhle organizovaná, tak miluju spontánnost... zvláštní :D
    3. Nehty! Nedokážu mít neupravené a nenalakované nehty, už zhruba 7 let vkuse si je pořád musím lakovat a doufám, že někdy přejdu do fáze, kdy je aspoň týden nechám v klidu. Stačí odštíplý kousíček laku a už to musím spravovat :D a to nejsem žádná fiflenka :D
    4. Konečně se při chůzi po městě nebo kdekoliv nedívám do země, to mi dělalo dřív strašný problém (samozřejmě to souviselo se sebevědomím) ale teď jdu a dívám se kam se mi zachce! :D

    To je asi tak vše, co mě v rychlosti napadá. Jinak právě jsem odcvičila tvoje video na zadek (ZACVIČ SI SE MNOU #3│Účinné cviky na zadek│) a musím říct, že Blogilates, kterou jsem považovala za úplnou tyranku, jsi předběhla! :D :D A ještě 10.. a dalších 10 :D Ale fakt moooc super! Užila jsem si to cvičení, břicho a zadek cvičím nejradši ;) A hlavně popud k tomu cvičení byl tvůj zadek v novém Haulu, v těch černých džínách :D :D :D :))) Máš krásnou postavu. :) Měj se hezky.

    OdpovědětVymazat
  2. Super článek :). S tím nakupováním to mám taky úplně stejně, jen bych to nepovažovala za zlozvyk, ale za závislost. I s těma lidma. Jinak co se týká zlozvyků - ještě stále otevírám ledničku, i když si nic nevezmu, nebo pořád chodím na FB, i když tam vlastně ani není nic zajímavého a ztrácím tím čas, typické no. Snas nejhorší zlozvyk - pořád si sahám na obličej. Musím se všeho zbavit :D
    Jinak tvůj blog se mi moc líbí, nedávno jsem tě začala sledovat a hodlám v tom pokračovat. Tvůj blog pro mě teď celkově bude taková motivace na hubnutí (cvičení) :).

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Péťo. Naprosto souhlasím s tím seznamováním a celkově s komunikací s cizími lidmi. Mám několik zlozvyků, ale jsem za ně ráda, protože bez nich bych to prostě nebyla já. Užívej si krásný den a už se moc těším na další článek. 😘

    OdpovědětVymazat

Moc si vážím každého Vašeho komentáře. ♥