Snow Grey Glitter Pointer

26. června 2017

RUSKAMEN TRIP


Já vím, že jsem o tom kvákala už naprosto všude. Na Instagramu jsem spamovala fotkami a i zde na blogu jsem se o tom už zmínila, ale stejně mi to nedá. Ráda bych napsala celý článek jen na téma výletu do Chorvatka, protože ještě teď mám v sobě tolik energie, kterou mi daly právě dny strávené tam. 

Však ono se říká, že spontánní akce bývají vždycky nejlepší a tenhle trip do Chorvatska tomu byl důkazem. Když mi kamarád zhruba po půl roce napsal, jak se mám, ani by mě nenapadlo, že budeme o pár minut později řešit společnou dovolenou. Jelikož mě nic nedrželo, tak jsem kývla a skákala deset metrů vysoko. Nemohla jsem uvěřit tomu, že se po víc jak 8 letech podívám konečně k moři a užiji si volno od všeho, co mě tady v Praze v poslední době lezlo pěkně na nervy. 

Od našeho rozhovoru a debatě o dovolené uběhlo pár dní a já už jsem nakupovala letní věci, sjížděla fotky místa kam jedem, balila a těšila se jak šílená. Jelikož jsme jeli jen na pár dní, nakonec jsme se domluvili, že zvolíme cestu autobusem. Sice by to letadlem trvalo kratší dobu a bylo by to pohodlnější, ale cesta by vyšla o cca 4 tisíce dráž a to jsem fakt nechtěla, jelikož mám v plánu na tohle léto ještě spousty dalších výletů. Jsem taková, že raději něco obětuji proto, abych si pak mohla užít něco dalšího. A upřímně vám řeknu, že cesta autobusem utekla jak po másle, jeli jsme jen s pár lidmi a každý z nás měl dvojsedačku pro sebe, kde jsme se mohli válet a odpočívat, jak doma na gauči. 



Ráno kolem 9 jsme dorazili na místo. Jízdenku jsme sice měli do Omiše, ale jelikož jsme potřebovali až do Ruskamenu, poprosili jsme řidiče, aby nás hodil až tam. Bylo to sice jen o 10 minutek busem dál, ale táhnout mojí mega tašku nějakých 7 kilometrů se nám opravdu nechtělo. To byl jediný moment, kdy jsme byla ráda, že Vláďa kouří, protože stačilo dát řidičovi cígo a hodil nás tam, kam jsme potřebovali. :D

Bože, to bylo tak skvělý, vystoupit z busu a být někde na vesničce u moře, kde nebyl ani jeden člověk. Za zády mi šumělo moře, Vláďa pobíhal a hledal naše ubytko a já jen čučela a v duchu se hrozně uklidnila, že jsme fakt dorazili v pořádku na místo. Co se týče ubytování, bydleli jsme zadarmo u Vláďi známých a měli jsme celý barák jen pro sebe. Když jsem vstoupila dovnitř, nestačila jsem zírat a trošku jsem se zastyděla, protože jsem ještě před odjezdem říkala ze srandy, že mě určitě bere někam do squatu. :D Byl to naprosto luxusní nový baráček. Ale víte co bylo nejvíc boží? Když jsme vylezli na terasu a jen jsme stáli a zírali na tu krásu, kterou jsme viděli. Všude jen moře, hory, klid, ticho a sluníčko. Nic tak krásného jsem dlouho neviděla. 
Hned jak jsme přijeli, tak jsme si udělali nálož ovesný kaše a šli ji rychle sníst na tu nejbožejší terasu, jakou jsem kdy viděla. Takový výhled bych si přála každé ráno!

První den jsme si udělali hned dvě procházky. První procházka byla po pobřeží, abychom objevili, jaký pláže tahle vesnička nabízí. Já jsem ani nemohla mluvit. Jen jsem šla a kochala jsem se a v duchu jsem cítila strašnou svobodu a klid, který mi moře hned během několika hodin dalo. 

Okamžitě jsem dostala zákaz sociálních sítí a když jsem moc "storíčkovala" na Instagram, Vláďa mi vypnul wifinu. Bože! To bylo tak strašně osvobozující! 
Druhá procházka nás čekala večer. Hned za barákem jsme měli obrovský skály a kopce a jelikož jsme oba milovníci takové přírody, plán tůry byl jasný. Vylezeme to, co nejvýš to půjde! Cesta nahoru byla fakt za trest. Lezli jsme přes křoví, kameny, trny, až jsme konečně i s odřenýma nohama našli betonovou cestičku. Jelikož jsme nečekali, že to nakonec bude takový fyzický výkon, nebrali jsme s sebou vodu a strašně jsme umírali. Ale když jsme potkali nějakou paní, která žila právě nahoře v horách, sama nám nabídla, že můžeme k ní pro vodu. A teď se konečně dostávám k tomu, co mě asi na Chorvatsku fascinovalo nejvíc. Ty lidi! Milý, usměvavý, ochotný a strašně pozitivní! To se hned člověku lépe žije. 




Po takových třech hodinkách chůze do kopce jsme konečně vylezli pod skálu, která by šla zvládnout jen s nějakými lany. Jen jsme seděli, kochali se a báli se, aby nám ze skály nespadl nějaký šutr na hlavu! :D Cestu dolů jsme si sběhli a na otevřených zahradách jsme ulovili fíky a moruše. Ani nemám slov, jak hrozně dobrý ovoce to bylo! Vrátili jsme se zničený, spálený, špinavý, odřený, ale strašně spokojený!





Na druhý den byl plán jasný. Vyrazíme k moři na opalovačku a koupačku. Na což jsem se já těšila nesmírně! Vláďa chvilku šnorchloval, já se jen tak čvachtala a chytala bronz. Ideální dopoledne. Odpoledne jsme měli naplánovaný Omiš, což bylo to městečko, kde jsme měli vystupovat. Vydali jsme se pěšky, ale bylo tak nesmírně velký vedro, že i Vláďa to vzdal a říkal, že je to akorát o úpal. A jako pardon, když už to řekne i on, tak to je co říct. Sotva jsme to otočili, tak v dálce vidíme jak jede autobus. Nakonec nás hodil do Omiše. Do městečka, kde je z jedné strany krásně čisté moře a z druhé nádherné, mohutné hory. Větší krásu jsem asi neviděla. Jen tak jsme se ploužili městem, občas někde poseděli a obdivovali tu krásu kolem sebe. Když už se stmívalo, šli jsme se projít k pláži. Omiš byl jediným místem, kde jsme navštívili písečnou pláž. Za dne by se mi tam asi moc nelíbilo, protože nemám ráda tyhle velký, přeplněný, veřejný koupačky, ale takhle v noci to bylo kouzelný. Výhled na hory, kde svítily jen mini baráčky a na moře. Co víc si přát. Procházeli jsme se po pláži, osvětleném molu a došli jsme až na diskotéku u moře. Hráli tam sice příšerně a byli jsme tam jediný, ale měli tam totálně boží lehátka hned u moře a já si tam konečně mohla dát nějaký dobrý víno! Domů jsme sice chtěli jít po svých, ale když šel Vláďa platit to, co jsme propili, nabídl se mu nějaký pán, že nás hodí zpět do Ruskamenu. Takže paráda! Byla mi totiž strašná zima a cesta by trvala tak hodinu a půl pěšky.




Třetí den byl asi ten nejvíc kouzelný. Zase jsme se váleli u moře, na terase, to už byla naše klasika. Ale večer jsme si udělali takový krásně klidný. Když byla tma, sebrali jsme deku, mikiny, rybu a vyrazili jsme si udělat véču na naší opuštěnou pláž, kterou jsme objevili druhý den. Vláďa udělal oheň, opekl nám rybku, já jsem jen zírala, jak je akční a obdivovala jsem ho za to, že žádný kluk mi ještě neudělal snídani, natož rybu na ohni a ještě k tomu na pláži! :D Tak jsem byla ráda, že má radost za takové moje uznání a obdiv! :D




Poslední den jsem si udělali už jen takovou pohodičku doma, uklidili jsme, balili, připravili si jídlo, já jsem ještě rychle skočila do místního obchůdku pro sladkou snídani, na kterou se mi zbíhaly sliny. No a vyrazili jsme směr Split, kam jsme se potřebovali dostat do půl 2, jelikož nám odtamtud jel autobus. Split je krásný město. Jediný, co mi na něm vadilo je to, že je tam šíleně turistů a já jsem prostě raději na opuštěná místa. Prošli jsme si ho, dali jsme si skvělý jídlo, koupili ovoce na tržnici a pak jsme udělali pápá, protože nám jel autobus do Zábřehu, kde jsme měli přestupovat na Prahu. Zábřeh byl asi co se týče krásy nejslabším článkem, který jsme za náš pobyt v Chorvatsku viděli. Ale naštěstí jsme našli jeden hezký park, kde jsme v klidu na autobus počkali.



Cesta do Prahy pro mě už nebyla tak skvělá, jako cesta z ní. Natekly mi nohy, chytly mě záda a do toho mi byla celou cestu největší zima. Ale bylo mi to úplně jedno. Jela jsem domů s tak krásným pocitem, radostí a energií, že jsem jen koukala z okýnka a culila se! I když vím, že Vláďa si to asi nepřečte, tak mu chci moc poděkovat za krásný výlet, protože mi to strašně pomohlo! A já už se těším na náš další trip! :)

6 komentářů:

  1. Určitě to byl kouzelný výlet. Pláž v Omiši bych taky chtěla vidět, ještě jsem písečnou pláž v Chorvatsku neviděla...-.-"

    Little Dreamer

    OdpovědětVymazat
  2. Jéé, to muselo být skvělý! takovýhle akce na poslední chvíli většinou dopadnou i mnohem líp, než akce, které se plánují půl roku dopředu! :D
    je super, že sis to užila a nabrala energii!
    DENYII

    OdpovědětVymazat
  3. Hmmm, tak dík, hned bych někam jela taky :D.
    Musela to být vážně paráda! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Chorvatsko je nádherný, je tam spousta neprobádaných míst - já za sebe doporučuji NP Paklenica - hory a moře. :) Krásné fotky, hezké počtení, super článek!

    lenikralickova.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  5. Nádherné fotky! :)

    www.frenchstyle.eu

    OdpovědětVymazat

Moc si vážím každého Vašeho komentáře. ♥