Snow Grey Glitter Pointer

13. května 2017

VZTAH K JÍDLU



Hrozně jsem si přála dneska napsat nějaký milý článek, pomocí kterého zase dodám mým čtenářům dávku pozitivní nálady a energie, kterou jsem za poslední dobu získala zpět a díky které se mám tak dobře. Dneska bych se chtěla zaměřit na další článek zaměřený na vztah k jídlu. 

Dneska bych se konkrétně chtěla zaměřit na to, jak si obecně vztah k jídlu vylepšit a jak si třeba udělat s jídlem daleko lepší chvilky, než které máte teď. Chci Vám dát moje osvědčené tipy a rady k tomu, aby jste si jídlo daleko víc užívali a dokázali ten váš vztah s ním posunout o pár levelů dál.

Jak bych popsala vztah k jídlu a co si vůbec pod tímhle slovním spojením představit? Vztah k jídlu je podle mě něco, co ovlivňuje naše žití 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Díky jídlu můžeme fungovat, můžeme dýchat, chodit, cvičit, myslet a jak jistě všichni víte, bez jídla bychom se sesypali jako domečky z karet. Ovšem vztah k jídlu je něco zvláštního, něco co ovlivňuje naše chování, myšlení, náš pohled na svět a taky na naše tělo. Od tohoto vztahu se odvíjí spousta dalších věcí, i když si možná myslíte, že tomu tak není. Rozhodně to u všech nefunguje tak, že sní oběd a tím to hasne. 


Támhleten je s jídlem kamarád, každý den je v restauraci a vychutnává si každé sousto. Támhleta žije pouze na rostlinné stravě a tahle další jí jednou denně, protože jinak se cítí hrozně v depresi. Vezměte si například mojí mamku a mě. Jedna krev, ale náš vztah k jídlu se nepodobá ani z deseti procent. Já miluji zdravé jídlo, prošla jsem si milionem všemožných diet, kdy mi číslo na váze lítalo nahoru a dolů. Prošla jsem si poruchami přijmu potravy, kdy moje váha klesla dolů a prošla jsem si bulimíí, kdy jsem naopak jen přibírala a přibírala. Teď si užívám zdravé jídlo, neustále zkouším nové recepty a každé jídlo si vychutnávám. Zároveň ale vím, že kdybych nasadila dietu a musela se omezovat, dopadlo by to špatně. Zatímco moje mamka nikdy nedržela žádnou dietu, má váhu 15 let stejnou, nejí absolutně zdravě, krmí se koláčky, občas brambůrkami, ale jakmile se cítí nafouknutá, a nateklá, dokáže nejíst klidně celý den, jen aby se její tělo odebralo do původního stavu. Já jím většinou tak pět jídel denně, jí stačí jedno, nebo dvě. Já kdybych jedla jako ona, tak se cítím špatně, ona kdyby jedla jako já, tak ji to nevyhovuje.

Vztah k jídlu není jenom to, co se s námi děje, když jídlo konzumujeme. Vztah k jídlu je podle mě i to, co se s námi děje, když na jídlo pomyslíme, jídlo si vybíráme, plánujeme, nebo i to, když zrovna dojíme. Někoho při pomyšlení na jeho oblíbený dortík přepadne tuna výčitek, někoho naopak příjemný pocit, který ho donutí, aby si ho došel co nejdřív koupit. Někoho nebaví příprava jídla, někdo je schopen u plotny stát půl dne a pořád vymýšlet, jak jednotlivé pokrmy ještě více vyladit a vyšperkovat. 


Rychle nakrájet chleba, rychle namazat zbytkem másla, které máte v lednici, na to hodit salám, který ani nevíte, jak se jmenuje, ale hlavně rychle, rychle, rychle. Jasně, nemusí to být salám, nemusí to být chleba, ani máslo, může to být jakékoliv jiné jídlo, ale jde spíš o ten přístup. Jídlo je něco, na co si musíte najít čas, ať chcete, nebo ne. Ne vždycky se to podaří, ale pokud tímto stylem jíte každý den, každé jídlo, opravdu nemůžete čekat, že si jídlo budete užívat. To je jak kdybych si chtěla dát po náročném dni horkou koupel s bublinkami. Napustila bych si vanu, pak bych tam skočila šipku, vylila na sebe sprcháč, dvakrát se ošplouchla vodou a vyskočila rychlostí blesku zase ven na souš. A pak bych si stěžovala, že si tu koupel nikdy nedokážu užít a nikdy si při ni neodpočinu. Lidi, kteří se stravují tímto stylem mají i velký problém s výčitkami. Většinou si v zápalu jejich přípravy jídla ala "rychle a zběsile" ani neuvědomují, že si připravují zrovna jídlo, které třeba ani jíst nechtěli, nějaké nezdravé, či nevhodné do jejich jídelníčku a uvědomí si to, až jídlo dojedí a zastaví se. A jako další si dovolím připomenout, že většina lidí tohle praktikuje klidně tisíckrát za den a právě tento způsob konzumace jídla vede k záchvatovitému přejídání. Zpomalte, naučte se otevřít lednici a přemýšlet na co máte chuť, co by na vašem talíři mělo být, aby vám to přineslo radost a aby jste uspokojili své chuťové pohárky. Nemusíte jedno jídlo jíst hodinu a půl, stačí si najít deset minutek jen pro vás a pro vaše jídlo a uvidíte, že si ho užijete daleko víc.

Orestované maso vezmete, fláknete s ním doprostřed talíře, zasypete ho hromadou rozvařený rýže a kydnete na to všechno ještě půl litr kečupu a čtvrt litru tatarky. Při nejlepším to promícháte a buala ... jídlo ala "estetické cítění pod bodem mrazu" je na světě. Ne nadarmo se říká, že člověk jí i očima. A pokud se máte každý den dělat s jídlem, které na talíři vypadá hůř, než potom v žaludku (dobře, to jsem možná přehnala :D), ani se nedivím, že vás vaření nebaví a jídlo si nedokážete užívat. Netvrdím, že se máte půl hodiny piplat s úpravou jídla, vykrajovat z okurky srdíčka a brambory po plátcích stavět do pyramidy, ale co trochu zapojit i tu estetičnost a jídlo si na ten talíř nenaházet a jen ho tam třeba položit tak, aby to lahodilo vašemu oku o trochu více. Jasně, mě se to říká, jsem blogerka a teplé jídlo jsem kvůli zdobení a jeho focení neměla už ani nepamatuji, ale fakt mi věřte, že to co říkám, je pravda. Daleko víc si užijete upravené jídlo, než nějakou kejdu, z které se vám spíše zvedá žaludek.


Cpete se obědem, zatímco máte zásek na vaší oblíbenou telenovelu, kdy Armando konečně řekne své vyvolené, že s ní chce strávit zbytek života. Jasně, já chápu, že v té televizi, v tom počítači, nebo na tom mobilu jsou občas zajímavé věci, ale ono vám to neuteče. Akorát se okrádáte o moment, kdy s vaším jídlem můžete strávit chvilku a můžete mu věnovat maximální pozornost. Možná se vám stává i to, že jíte u televize, časopisu, knížky, nebo prostě u něčeho, čemu věnujete větší pozornost, než jídlu, které právě konzumujete, jídlo dojíte a řeknete si něco jako : "Aha, to už jsem to snědl/a, nebo to jídlo uteklo z talíře?" No a co uděláte po takhle zkonzumovaném jídle, které si myslíte, že z vašeho talíře záhadným způsobem zmizelo? Vaše nožky a touha po jídle, které už neuteče, vás dovedou zpět do kuchyně pro další papání. Ovšem takhle to může probíhat do nekonečna. Takže opět upozornění, které vám pomůže zlepšit vztah s jídlem. Jídlo si vezměte, talíř si odneste na stůl, sedněte si k němu, vezměte si místo ovladače, myši, či mobilu příbor a věnujte se pouze tomu, že právě jíte a že vám to chutná. 

Díky těmto třem základním radám jsem si vybudovala lepší vztah k jídlu, protože jsem se naučila si ho užívat a zbavila jsem se přejídání. Našla jsem si čas, abych při jeho přípravě používala i hlavu a nejedla bezmyšlenkovitě. Naučila jsem si jídlo na talíř hezky nazdobit, připravit a dokázala jsem mu při konzumaci opět věnovat všechnu pozornost a vychutnat si ho. Zkuste to taky, není to nic těžkého a po čase už to budete dělat automaticky. :) Já doufám, že vás tento článek bavil a doufám, že někomu třeba i pomůže.

5 komentářů:

  1. Moc hezký článek ❤ Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela a jedla přesně tak, jak píšeš, že se to nemá. Ale po přečtení tvého článku si myslím, že máš pravdu a je třeba s tím něco udělat. Jsi nejlepší ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  2. Naprosto souhlasím! Sice někdy moje supr čupr výtvory nevypadají zrovna vábně :D , ale myslím si že mnohem větší problém je druhá činnost u jídla. Sama jsem se několikrát přistihla, že koukám na instastories a vůbec nevnímám tu chuť jídla. Od té doby m
    se mnou mobil do kuchyně nechodí.

    OdpovědětVymazat
  3. Lucka Kučerová14. května 2017 10:15

    Pěkně napsaný článek, shrnula si to moc hezky. ❤ Tyto tvé tipy a rady už jsou nějaký čas součástí mého života, proto můžu tvé slova potvrdit a říct, že to tak opravdu je. :) Není nic lepšího, než jíst jídlo, které výborně chutná a ještě z něj pak máme dobrý pocit. :) Účelem jídla určitě není to, aby nám přinášelo špatné pocity a výčitky. :) Jen je třeba nad tím jídlem trochu přemýšlet, přesně, jak si napsala. :) Ale není to žádná věda, jak si někteří myslí a na náladu a rozpoložení člověka to pak má obrovský vliv. :) ❤

    OdpovědětVymazat
  4. spousta holek má vztah k jídlu různý a nejsem žádnou světlou výjimkou, taky s jídlem celej život bojuju :) shrnula jsi jídelní priority pěkně, přeci jen bych však ještě přidala, že je i neméně důležitý, CO si člověk k tomu jídlu dá. protože byť bych si udělala čas, věnovala jídlu pozornost a hezky si ho naservírovala, kdybych si to byly jednou nudle s mákem a s cukrem, jednou palačinky, jednou toasty s burákovým máslem, sice bych v tu chvíli měla skvělej pocit, jak dobroučký věci jím, ale hned potom bych se nenáviděla, co že jsem to sežrala :) vybalancovat jídelní návyky a ještě se u toho nezbláznit, může bejt pro někoho vážně těžký. ale je důležitý přijít na to proč to tak je, jestli s tím můžeme něco udělat, anebo v opačném případě, co nám to přináší.

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj s tím věnováním se naplno jídlu máš určitě pravdu, ale pro mě tabu :D pokud nemám spolustrávníka, tak se mi fakt u jídla nechce koukat do zdi :D Takže jako většina asi koukám na youtube, projíždím IG nebo si čtu nějaké zprávy. kord když jsem v práci a mám těch 30 minut na jídlo, ostatní jsou zabraní do práce, tak si u toho odfrknu a kouknu se třeba na boredpanda

    OdpovědětVymazat

Moc si vážím každého Vašeho komentáře. ♥