Snow Grey Glitter Pointer

7. dubna 2017

BĚHÁM, BĚHÁŠ, BĚHÁME


Už zhruba od začátku zimy jsem plánovala takový menší "apgrejd" jednoho z mých nejoblíbenějších článků. Dovolím si vás tedy konečně přivítat u článku, na jehož psaní a tvorbu jsem se nesmírně těšila. Tohle povídání jsem si furt šetřila na to, až bude konečně vhodná příležitost, venku vykoukne sluníčko, všechno se bude zelenat a lidi konečně budou mít chuť zase oprášit běžecký boty. Dneska se budu věnovat mému tolik milovanému běhu. Celý článek věnuji jak lidem, kteří běh milují stejně jako já, tak i lidem, kteří běh nesnáší a možná díky mému článku konečně získají lásku k tomuhle pohybu. 

Ještě, než začneme, tak chci moc poděkovat šikovnému @jhnngrg, který mi nafotil tyhle super fotky na míru k dnešnímu článku!

Čím jiným bych mohla začít v článku o běhání, než tím, abych vám sdělila, jak to s během mám já. Bože, když si vzpomenu na moje první začátky s běháním, tak se musím vážně smát. Když jsem se poprvé rozhodla, že konečně začnu čas od času běhat, vydrželo mi tohle nadšení vždy jen do prvního běhu. Další výběh přišel až ve chvíli, kdy jsem na ten první úplně zapomněla a psychicky i fyzicky se z něj vzpamatovala. Nevím, jak mě to mohlo napadnout, ale tenkrát jsem si před samotným výkonem běh představovala malinko jinak, než jaká pak byla realita. Představovala jsem si to tak, že se člověku běží jako laňce, cítí decentní lehký vánek ve vlasech, všude kolem něj je krásná příroda, žádní lidé a do toho mu v uších hraje nějaký hodně namotivovaný playlist z mobilu. Nikde ho nepíchá, nic ho nebolí, nefuní, běží si v klídku a s úsměvem na tváři si vychutnává svých patnáct kiláčků. Tak pokud se vám tohle stalo při prvním běhu, tak to gratuluji a asi máte nadpřirozené schopnosti. Moje první běhy totiž byly noční můrou a ani z deseti procent se nepodobaly mé představě.
Vždycky jsem se narvala do legínů, obula kecky a se slovy v duchu něco jako : "Teď se jdu hezky proběhnout." jsem vystartovala. Tak po dvou minutách běhu jsem lapala po dechu, byla jsem rudá až bůh ví kde a musela jsem přestat okamžitě běžet, nebo bych podle mě asi za pět sekund umřela a ani žádná nadupaná hudba ve sluchátkách by mi nepomohla. :D Tím se moje představy o tom, že někdy uběhnu pár kilometrů v kuse doslova roztříštily na milion kousků a já byla akorát naštvaná, že realita byla takhle krutá a že se ani náhodou nepodobala mým představám. Se slovy, že už nikdy nechci běžet jsem to otočila domů. A byla jsem fakt demotivovaná a rozhodnutá, že už běhat nikdy nechci.
Po nějaké době se tahle situace opakovala. Běhání mi tenkrát pomáhalo v tom, abych se nepřejídala. A právě tohle bylo mojí motivací, abych vzala tenisky a místo přejídání vyběhla. Ale jelikož na tom byla moje fyzička opravdu bídně, tak jsem vážně skoro nic neuběhla.  Po každý jsem se na sebe naštvala a po příchodu domů jsem tvrdila, že už běhat nikdy nechci a že to nesnáším. Po týdnu znova, pak za pár dní, pak opět a tak to trvalo do doby, než jsem došla do stádia, že prostě chci běhat, překonávat se a zlepšovat svoji fyzičku. Došlo mi, ale že na to musím jít pomalu.
Moje tréninky tenkrát probíhaly tak, že jsem střídala běh a rychlou chůzi, protože jsem nevydržela běžet celou dobu v kuse. Abych vám to popsala konkrétněji, probíhalo to tak, že jsem 2 minuty běžela, 2 minuty šla rychlou chůzí a takhle jsem to pořád střídala. Postupem času jsem viděla, jak už vydržím běžet třeba minut 5 a chůze mi stačila minutku. Za nějaký čas už jsem uběhla tři kilometry v kuse, pak pět, pak 8 a nakonec jsem zvládla překonat i 10 kilometrů, což by mě při prvním běhu ani ve snu nenapadlo.
To je přesně to, co na běhání miluji, začátky jsou sice hodně těžký a je to fakt o trpělivost, ale je super, jak člověk vidí zlepšení s každým během. Střídání chůze a běhu bych proto rozhodně doporučila všem, kteří s během začínají. 


Momentálně na běhání vidím největší výhodu v tom, co dělá s mojí psychikou. Když mám špatný den, kdy bych se nejraději zahrabala do peřin a neviděla nic a nikoho, snažím se překonat tenhle stav lenosti, obout kecky a proběhnout se. Nemusím lámat rekordy, ale stačí si vyvětrat hlavu a přijít na jiný myšlenky. Běh mi často pomáhá s tím, abych se z tohodle světa nezhroutila. Když mám den blbec, raději trávím čas sama se sebou, takže přecpaný fitko lidma není v takové dny zrovna dvakrát vhodný. Když mám náročný den v práci, když mě něco vytočí, když nemám zrovna dobrou náladu, nebo když toho je na mě prostě moc, tak jdu běhat. A potom se cítím milionkrát lépe. Člověk si neuvěřitelně pročistí hlavu. Ale samozřejmě tohle platí spíše pokud běžíte někde v přírodě, nebo někde, kde to máte rádi. Běh na páse by mi asi k dobrý náladě moc nepomohl. :D
Běh taky beru jako prostředek ke spalování kalorií. Ovšem se spalováním tuků je to už malinko složitější. Pokud někdo běhá a spaluje tuk jedna báseň, tak prosím. Mě teda daleko více vyhovuje na spalování tukových zásob intervalové kardio. Běh sice taky, ale jen v případě, kdy běžím maximálně 40 minut a běžím si takovou tu pohodičku, že bych si dokázala klidně i s někým pokecat. Chce to běžet fakt pomalinku, pravidelně dýchat a třeba jen půl hodinku, maximálně 40 minut. Hlavně pokud svoje svaly drtíte ve fitku, jak jen to jde a chcete, aby jste o ně nepřišly. Ono se totiž může stát, že pokud budete běhat dlouhé hodiny a tempem, že vaše tepovka bude někde u maxima, můžete ty vaše vydřené svaly doslova spálit. Takže hezky pozvolna a chránit je suplementací BCAA před každým během. :)


Na běhání je jedna obrovská výhoda, můžete běhat kdekoliv a kdykoliv. I kdybyste chtěli běhat doma z obýváku do ložnice, tak prosím, jde to! :DD Jo bylo by to asi padlý na hlavu, ale chci vám jen dokázat, že běhat se dá všude, takže výmluvy typu : Já prostě nemám kde běhat, bydlím ve městě." si nechte pro někoho jiného. Můžete běhat na páse ve fitku, venku v parku, kolem baráku, u silnice, kolem stromu, můžete běžet klidně z Prahy do Brna. Prostě kdekoliv si jen umanete! :D Ta druhá výhoda, že můžete běhat kdykoliv je taky pravdivá. Můžete běhat ráno, můžete běhat večer, na jaře, v zimě, když svítí sluníčko, když prší, když padají trakaře. A pokud vám něco z toho vadí, pamatujte si mojí oblíbenou větu : "Neexistuje špatné počasí na běh, existuje jen špatně oblečený běžec. :) 
Na tento sport nepotřebujete žádné přístroje, činky a podobně. To byste beze mě nevěděli, co ? :DD Jediné co bych doporučila je mít vhodnou obuv na běhání a když je zima, tak se pořádně obléknout do funkčního oblečení. Pokud nemáte vhodnou obuv na běhání, můžete si po nějakém čase během spíše škodit a ničit si klouby. Dále je hodně praktická kapsička na ruku, do které strčíte mobil a nemusíte ho mít někde po kapsách, nebo dokonce ho celý běh držet v ruce. A poslední užitečnou vymožeností je určitě aplikace Nike Run, kterou stáhnete jak do Androidů, tak na iPhone. Její užitečnost vidím hlavně v tom, že sleduje uběhnuté kilometry, čas běhu, historii běhů a mnoho dalšího.

Skvěle tento pohyb působí i na vaše tělíčko a jeho zdraví. Zlepšuje totiž funkci srdce a plic a zvyšuje Vaši kondici. Teď to bude asi znít možná malinko divně, ale musím vám tenhle můj příběh ze života prostě sdělit. :D Dřív jsem se cestou od tramvaje domů, což je cca 10 minut pěšky zadýchala tak, že jsem domů přišla ve stejném stavu, jako kdybych cestou domů spíš běžela maraton. Většinou to totiž chodím hrozně rychle. Znáte to, těšíte se po celém dni v práci domů a tak přidáte do kroku. A dneska? Jdu ještě 2892x rychleji než dřív a domů přijdu fresh, jak kdyby mě před barák dovezl taxík. :D Pokud začnete pravidelně běhat, určitě budete tyhle mini změny pozorovat i na sobě a už se nezadýcháte při každém rychlejším pohybu. 

A jako poslední bych chtěla napsat to, co na běhání miluji snad nejvíce. Člověk si může dávat neustále nějaké výzvy a překonávat sám sebe. Když jsem začínala běhat, tak to pro mě byl jeden mega kopec tady u nás na sídlišti. Každý běh jsem se ho snažila vyběhnout až nahoru. Ze začátku jsem to samozřejmě nezvládla, vyběhla jsem do půlky a ještě jsem někde po cestě ztratila plíce. Ovšem když jsem to jeden den dokázala a kopec vyběhla, měla jsem ze sebe ohromnou radost. Nebo automaticky dělám to, že dokud neuběhnu to, co si umanu, když se oblékám do legín a obouvám kecky, tak prostě nemůžu jít domů. Abych to uvedla na pravou míru, nejsem žádný maratonec. Jsou dny, kdy se počtem uběhnutých kilometrů blížím k desítce, někdy jen k pětce, nebo čtyřce. Někdy běžím jen 15 minut tam a 15 minut zpátky. Někdy doběhnu do parku a jen se procházím. A někdy si dávám sprinty, které střídám z chůzí. Podle toho na co mám náladu. :) Ale hrozně mě baví, že se při běhu cítím tak moc svobodně a čím déle běhám, tím víc se přibližuji té krásné představě, kterou jsem popisovala na začátku článku. Ten vítr ve vlasech a užívání si toho, že vůbec běžet můžu a že běžím. :) 
Doufám, že jsem dnešním článkem přesvědčila i ty největší odpůrce běhu, že běh lze mít rád. Stačí na to jít pomaličku a nepřepálit začátky. 

25 komentářů:

  1. No tak já jsem přesně v tom počátečním stádiu, kdy se přemlouvám k běhu 😁 Super článek, určitě mně motivoval 🙂👌🏻

    OdpovědětVymazat
  2. Mám dojem, že už jsem hodně podobný článek od tebe četla😊 ale to vůbec nevadí, články na téma běhání mě baví. Sama chodím běhat do přírody i na pás do fitka. Nejlepší je to v přírodě, přesně jak si psala, krásně se u toho vyčistí hlava. 😘💋🏃

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je podobný, ale hodně upravený a hlavně aktualizovaný. :) Moc děkuji! Naprosto souhlasím.

      Vymazat
  3. Ahoj, skvělý článek. Našla jsem se v tom, teď jsem prave ve stadiu, kdy me to zacalo bavit. V neděli jsem běžela svych prvnich 5km v kuse. Bohuzel me behem behu zacalo bolet koleno. Boty bych rekla ze mam dobre, Nike, speciálně pro běhání. Nevim, možná delam chybu v technice, koleno me boli doteď, proto jsem v tydnu nemohla behat téměř vůbec. Dala jsem si jen 2km a malem jsem nedošla domu. Kdyby si mela jakoukoliv radu, budu ti moc vděčná. Nerada bych skončila zrovna kdyz jsem se do toho dostala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahojky, zkus nějaké doplňky stravy na klouby. :)

      Vymazat
  4. Super článek taky jsem na začátku, mým největším problémem je že mě po chvíli začnou hrozně bolet kotníky a vnější strana lýtek,,, nějaké rady? díky

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj,

    diky za článek. Mohla bych se zeptat, jestli mate nektera nejake oblibene bezecke trasy v okoli Albertova a Nusli? :) diky za tipy.

    OdpovědětVymazat
  6. Běhám už asi od 17. Začala jsem, protože jsem chtěla zhubnout, až po delší době se z toho stala zábava a jak píšeš "relax a vyčištění hlavy" a hlavně jsme pak s tátou začali jezdit na různé menší závody a já milovala tu pohodu a to, jak jsou všichni běžci super parta. Dokonce jsem i zkusila atmosféru půlmaratonu, běžela jsem jako čtvrtá ve štafetě a to byl hodně silný zážitek. Snad jednou půlmaraton zvládnu sama. :)

    lenikralickova.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsi fakt šikula! :) Máš můj obdiv! Rozhodně zvládneš.

      Vymazat
  7. Ahoj, s běháním jsem na tom podobně jako ty na začátku, pokaždé když vyběhnu toho po pár minutách lituji a říkám si, co jsem to měla za hloupý nápad. Přesto se ale většinou těším až bude opět hezké počasí a já budu moct zase vyběhnout. Tohle léto bych se chtěla naučit běhat. Mám už i svůj cíl, oběhnout 10 km dlouhou trasu kolem jezera. Chodím běhat ráno a nikdy moc pořádně nevím, co bych měla jíst. Většinou si dám předtím nějaké ovoce a potom si dám ke snídani vajíčka, ale vůbec nevím jestli je to takhle správné. Tak bych byla ráda, kdyby až si doděláš kurz jsi se i o tohle zmínila v článku :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě budou takové články, děkuji za tip. Určitě těch 10 km dáš jak nic! :)

      Vymazat
  8. Myslím, že si zítra půjdu zaběhat��děkuji��

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj Peti :) Chtěla bych Ti moc poděkovat,ne jenom za tento skvělý článek, ale I za všechny předchozí. Především za video o přejídání. Tak mě to nakoplo a nejvíce asi rada: začni hned teď. Začala jsem a už jsou to 3 tydny co jsem se nepřejedla a najela na nový zdravý životní styl a to I přes to, že jsem na studiu v zahraničí. A taky jsem začala běhat a to jsem vždycky běhání nesnášela, ale přesně jak píšeš. To jak se člověk zlepšuje je k nezaplacení. Jsi můj velký vzor a motivace. Měj se krásně :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejvíc děkuju, jsem ráda, že jsem trochu motivovala a mohla pomoct! Drž se a přeji hodně sil! :)

      Vymazat
  10. Ahoj Péťo! :) Moc moc fajn článek, já s běháním už několik sezón bojuju, vždy jdu tak 2 - 3x a prostě ne, nějak se k tomu nemůžu pořád proběhat! :-D Ale letos, když konečně vysvitlo sluníčko, jsem šla aspoň na chviličku a neskutečně mě to nabylo energií! Možná že zlomový rok? :-D Už se snad i těším, až zase vyběhnu. CHtěla jsem se zeptat, nechtěla bys napsat článek o nějakých tvých oblíbených trasách nebo o tipech na místa pro běh v Praze? :) vím, že z obýváku do ložnice to jde taky, ale přece jen.. :D Prahu tolik neznám, tak by se nějaké tipy šikly! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahojky, díky za tip. Něco takového bych mohla vymyslet. :)

      Vymazat
  11. Dřív jsem byla přesvědčená, že běh nesnáším a že mi nikdy v životě nepůjde. Takhle to bylo až do té doby než jsem poprvé vyběhla. Teď běh MILUJI!!!

    OdpovědětVymazat
  12. Skvělý inspirativní článek. Minulý rok v květnu jsem začala běhat a cvičit, ovšem po silném zánětu ledvin a bloknutých zádách jsem musela skončit. Teď se k němu chystám vrátit a začínám se těšit. Bude to takový druhý začátek. Teď stěží uběhnu 200 metrů rychlým tempem, takže budu muset začít pěkně od začátku. Akorát si tedy ještě musím pořídit lepší boty, ve starších teniskách se mi běží fakt hodně špatně a cítím každý krok.

    Díky moc za motivaci, je to krásný článek a ční z něj naděje. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Boty jsou základ. :) Já taky moc děkuji za komentář a přeji hodně sil a zlepšování se! :)

      Vymazat
  13. Jedním slovem Děkuji! :) a super článek!

    OdpovědětVymazat

Moc si vážím každého Vašeho komentáře. ♥