Snow Grey Glitter Pointer

4. března 2017

#POSITIVEVIBES : Síla přítomného okamžiku


Jsem doma sama, mám klid, ticho, energii i čas na blog a proto tu máme další článek. V dnešním článku budu hodně ukecaná, upřímná, ale hlavně pozitivní. A já doufám, že z článku si to pozitivní vezmete a budete ho na sebe aplikovat, protože přesně proto vzniká tohle povídání.

Člověk je hrozně jednoduchý a přitom tak složitý stvoření. Na jednu stranu si můžete říct, že když máte vůli, píli a sílu, jde všechno hladce a tak, jak má. Ovšem ne vždy se daří a i když si myslíme, že tu energii a ostatní vymoženosti máme, nemusí tomu tak být napořád. Občas prostě přijde den, když se nedaří, když nežijeme tak, jak bychom si přáli, nebo se věci nedějí tak, aby nám to hrálo do karet. Ale vždycky je důležitý náš přístup k tomu a od toho se odvíjí to, zda se nám bude nedařit i nadále, nebo obrátíme neštěstí ve štěstí. Nesmíte se v tom utápět a piplat. A proto vznikají moje články #positivevibes. Jako taková moje dávka sluníčka, jednorožců a duhy pro Vás.

Když Vám teď řeknu, že jsem pesimista, neuvěříte mi. Ale ano, je to tak. Mnoho lidí si o mě myslí, jak hrozně pozitivní a dobře naladěný člověk jsem, ale Ti co mě opravdu znají, vědí, že občas jsem na pěst, co se týče negativnosti. Mohla bych se v tom utápět a ničit tak sebe i ostatní, ale to nechcete Vy, ani já a ani moje okolí. Články, které by byly plné smutnu a negativností by nikdo nečetl, moje okolí by mě nemělo rádo, kdybych šířila pořád jen špatnou náladu a já sama bych byla pořád jen zamračená a všechno viděla černě. Ano, byla jsem taková dřív, ale už taková nejsem. Jsem ve fázi sebepoznávání a sebepřijetí a pracuji na tom, abych více nepoužívala hlavu. Haha, teď si možná řeknete, že jsem to špatně napsala, ale není tomu tak. Lidi v dnešní době mají velkou tendenci nad vším přemýšlet do detailů, zkoumat proč a jak a kdy, říkat si pro a proti a většinou nekonají a jen přemýšlejí. A když jim někdo řekne, proč furt něco tak hrotí, přemýšlejí nad tím, proč to tak hrotí a jak to nehrotit a je to vlastně takovej začarovanej kruh. A ono je to přitom hrozně easy.

Já tomu normálně věřím a jsem si tím dokonce jistá. Mnoho lidí teď osvobodím, když jim řeknu, že žiju v přítomnosti a Vy můžete taky. Ano, já se naučila žít v přítomnosti a je to to nejvíc, co jsem pro sebe za poslední roky mohla udělat. Že každý z nás žije v přítomnosti a není na tom nic tak úžasného?! Dovolte, abych Vám dokázala, že opravdu je.
Možná to znáte. Ráno vstanete a už myslíte, jak hrozný to bude v práci a máte zkažený celý ráno. Jdete spát a myslíte na to, jak se Vám něco hrozného přihodilo den předtím. Myslíte na něco co bude. Za rok, za měsíc, za týden. A bojíte se. Už se to blíží. Neeeeee, pomóc! Chováte se, jako by to už dávno bylo, ale přitom to teprve bude. Ale to neřešíte, řešíte jen to, že to bude. Bude to a bude to za chvíli a co já si pak počnu. Zapomínáte žít a žijete ve strachu jen z toho, že myslíte na to, co bude a co se stane. To samé s minulostí. Potkáte někoho, kdo Vám ublížil. Jen ho spatříte a už se Vám dělá špatně od žaludku, zrudnete vzteky, šimrá Vás v zádech z nervů a bůh ví, co ještě. Co Vám ten člověk udělal? Ublížil Vám? Hodně? A proč to trápení s sebou nosíte? Proč ho prostě nepustíte? Proč tomu člověku prostě neodpustíte?
Teď jste možná ve fázi myšlení, kdy jste si vybavili někoho, kdo Vám něco udělal a říkáte si, jak hrozně by jste klesli, kdyby jste mu někdy v životě odpustili jeho hrozný čin, skutek a cokoliv, co provedl. Ale radím Vám dobře a s tím nejlepším svědomím a vědomím, udělejte to. A udělejte to hned. Nebo to trápení budete nosit ještě hodně dlouho a toho člověka od sebe nikdy nepustíte, protože mu neopustíte. Odpustit člověku = odpustit smutek ze sebe.

Odprostit se od minulosti je těžké. Pro někoho bolestivé, pro někoho nepředstavitelné, ale pro všechny osvobozující. Jakmile odpustíte lidem, kteří Vám někdy něco udělali, minulost za sebou necháte a dokážete žít teď a tady. Někdo dokonce nemusí odpouštět ostatním, ale musí nejvíce odpustit sám sobě. Třeba dělal něco, čeho lituje, někomu ublížil, něco podělal. Ale co bylo, bylo. Včera není dnes a jsme jenom lidi. Lidi si odpouští a chybami se člověk učí.

Já sama jsem byla jedno velký zamračený chodící trápení plný smutku a znechucení. Denně jsem myslela na to, jak se něco podělalo. Včera, před týdnem, před rokem. Tenhle mi ublížil, s touhle už se nebavíme, tamto a tohlencto. Potom zase byly chvíle, když jsem myslela na to, co bude. Měsíc dopředu, 14 dní dopředu a nejhorší bylo pak zjistit, že se to už jako fakt stalo a třeba to nakonec nebylo ani tak hrozný. 
Já chápu, že tenhle svět nám občas nepřeje a občas máme pocit, že dělá všechno proto, aby nám to žití znepříjemnil. Ale až budete myslet na to, co bude a budete mít strach, nebo takový ten zvláštní pocit úzkosti, nebo až si vzpomenete na něco nepříjemného, nebo někoho, kdo Vám něco nepěkného kdysi dávno provedl, vzpomeňte si i na to, že vždycky je tu přítomnost a ta tyhle rány zahojí. Minulost je a bude stejná. Minulost byla a už není. Minulost nezměníš. Budoucnost je nejistá, nemůžeš vědět, co bude, ani jaký to bude. A tím pádem se nemusíte bát, třeba to nakonec nebude takový drama. Přítomnost je jediný moment, který můžeme změnit. Může nám dokonce zajistit lepší budoucnost. Žijeme teď a tady a zapomínáme na to. Soustředíme se na to, co bylo a na to co bude a neuvědomujeme si sílu přítomné chvíle. 

A proto dnešní článek věnuji všem, jako takovou mou myšlenku, která podle mě stojí za to, aby se u mě na blogu nacházela. Přítomnost je hrozně silná a jakmile se naučíte žít teď, přestanete žít ve strachu z budoucnosti a ve smutku, nebo zklamání z minulosti. A jelikož mám blog o zdravém životním stylu, nemůžu si odpustit těchto posledních pár vět. Chceš se sebou něco udělat? Začni teď. Chceš žít jinak? Proč by ne. Jde to! Nemysli na to, co by se mohlo stát, nebo co se stalo. Mysli na to, že teď je ta možnost to změnit. I já jsem to milionkrát pokazila, milionkrát jsem pomyslela na to, že celá moje cesta nemá budoucnost, ale jednoho dne mi došlo, že to je to nejhorší co pro sebe můžu dělat. Žiju teď a tady a co je víc, než si tohle uvědomit a žít s tím, že neexistuje žádná minulost ani budoucnost!?

10 komentářů:

  1. Úžasný a mega motivační článek ❤ ja te fakt žeru ❤ jsi nejlepší a moje největší motivace ❤ 💪🏻 děkuju za tebee ❤

    OdpovědětVymazat
  2. Skvělý článek plný silných slov, to se mi líbí! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Krásný Peťo <3 doufám že se mi to taky jednou podaří nebát se budoucnosti nahrabat se v minulosti a odpustit si :) <3 jinak to s tím pesimismem chápu taky si o mně hodně lidí myslí jak sem veselá ale ve skutečnosti je to většinou právě naopak.. Smutek, strach, úzkost schovat za smích <3

    OdpovědětVymazat
  4. Moc krásný článek plný motivace a slov od silného člověka!❤ Jsi můj největší vzor a ráda bych se s tebou někdy setkala a proto se ptám, bude někdy sraz tvých fanoušků?

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Péťo, když jsem si tenhle článek četla, úplně jsem viděla sebe, jak takhle každý den přemýšlím, jak se bojím co bude a jak se nejlépe na to, co bude připravit. Konkrétně teď mluvím o přijímačkách na SŠ, které mě čekají za měsíc a pár dnů. Děkuju ti moc za tenhle článek! ♥ Máš pravdu, tím, že se toho budu bát, nic nezměním. Tak nad tím teda přemýšlet? Jsi moje velká inspirace!! ♥♥ měj se krásně

    OdpovědětVymazat
  6. Sleduji tě už dlouho a každým tvým článkem si potvrzuji, jak skvělá jsi! Díky tobě jsem se dostala ke knize čtyři dohody a musím říct, že jsem z ní byla nadšená. Uvědomila jsem si, že chci na sobě zapracovat a změnit spoustu věcí. Je to těžké, ale díky tvým pozitivním článkům věřím,že všechno se dá zvládnout. Například dnes je snad první neděle, kdy jsem nenadávala na zítřejší stávání do práce :D ...jsi opravdu úžasná a děkuji, že jsi vytvořila tento blog! ♥♥♥

    OdpovědětVymazat
  7. Krásný článek! Úplně mě to pohltilo a tak nějak se ve mě něco hnulo a pár věcí mi došlo. I já jsem pesimista a i nad krásnými chvílemi a věcmi dokážu přemýšlet až moc, že to úplně tim pokazím a vidim to černě. A to stačilo si jen uvědomit, že některé ty špatné věci, myšlenky a dny plné strachu, že něco bude nebo bylo a bylo to špatné, si vlastně někdy způsobujeme sami. 💋💋

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj,musim se jen přidat,jak holky píšou,taky tě sleduji už dlouho a holka máš v sobě fakt potenciál.Každý jsme na této planetě z nějakého důvodu a ty jsi tu přesně proto aby jsi lidi motivovala...
    Jsi šikovná tak v tom pokračuj...Díky za tvůj blog!!! Máme tě rádi.. :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Mozna to bude znit divne, ale jen tezko jsem zadrzovala slzy.. ja nevim, jsem nejaka precitlivela :D ale ten clanek je uzasny!

    OdpovědětVymazat
  10. Péťo, vždycky mě tvoje články dostanou do kolen, ale tenhle je opravdu krásnej. Asi jako když ti někdo něco řekne a v tobě se to "neznámo" pohne. Obdivuji tvou snahu a výdrž, jsi úžasná osoba a já děkuju za to, co si mi předala. Cítím to úplně stejně a nejhorší na tom je, že zrovna v tomto období to cítím víc a víc.
    Držím ti palečky na tu neděli (hrudníík!) ��❤❤��

    OdpovědětVymazat

Moc si vážím každého Vašeho komentáře. ♥