Snow Grey Glitter Pointer

17. března 2017

MŮJ (aktuální) JÍDELNÍČEK


Dneska jsem rozklikla vzkaz od jedné slečny a v něm se nacházel dotaz ohledně toho, jak dlouho cvičím, jak cvičím a jak jím a když jsem ji odpovídala, tak mi došlo, že už jsem dlouho nepřidala na blog článek o tom, jak trénuji, jím a tak nějak celkově žiji. Další půl rok je za mnou. Nedávno jsem překonala rok a půl toho, co se můj život změnil od základů. Toto letí!
Rozhodla jsem se, že Vám dneska v tomhle určitě dlouhatánském článku prozradím, jak vlastně žiji zdravě já. Dneska na téma jídlo. Jak jím, moje momentální názory, myšlenky a prostě napíšu všechno, co mám na srdci a týká se to mého jídelníčku.


Kde bych začala. Asi Vám nejdřív vysvětlím, co pro mě jídlo znamená. Jídlo je totiž základ všeho. Základ toho, proč nejsem vysekaná a základ toho, proč nemám nadváhu. Je to základ mého zdraví, mé energie a dokonce i mé nálady. Odjakživa jsem jedlík. Jídlo je mojí vášní, jídlo miluji. A jídla už se nebojím!
Jídlo ve mě konečně neevokuje pocit strachu, vyděšení a pocit zklamání sebe samé po jeho konzumaci. Dneska už mi navozuje pocit radosti a užívám si každý sousto.
Tohle všechno je největší důvod toho, proč jím, tak jak jím. Jídlo beru jako něco, co mi dělá radost a ne jako nějaký čísla, který by měly ovládat můj život. To je důvod toho, že už nějaký ten pátek nepočítám jeho makra, ani kalorie.
Vyzkoušela jsem všechno. Počítat každý sousto na kalorie, na gramy, na makra, na každou kravinu. A vždycky to svazovalo a omezovalo můj život. Možná je to tím, že jsem si zažila v minulosti starosti s jídlem, možná tím, že jsem líná. V každém případě to momentálně není nic pro mě. 
A jak to u mě funguje v reálném životě? Jím, co chci. Má to ale jeden malý háček. Než něco sním, použiji mozek a hlavně selský rozum. 


Ráno se probudím, dávám si chvilku na to, abych se rozkoukala a potom do sebe hodím vitamíny a minerály. Pak mlsně koukám po kuchyni, co dobrého zvolím ke snídani a když mi něco trkne hlavou, jdu na to! V poslední době jsou to buď ovesný vafle, protože jsem si koupila vysněnej vaflovač z Lidlu, lívance a když nestíhám, tak čapnu misku a vytvořím superrychlou ovesnou kaši s horkým lesním ovocem. Moje snídaně jsou fakt královský. Snídaně je základ mého dne a já bez ní nejsem schopná existovat a natož ještě vytvářet jakoukoliv další činnost. Snídani vždycky doplňuji nějakýma dobrůtkama, kterýma si ji pořádně vytunim. :D Například sirupy od Bodylabu, oříškovými másly, nebo různými kravinkami, kterých mám doma požehnaně a pravidelně doplňuji zásoby! To mi připomíná, že jsem asi zapomněla zmínit, jak moc ráda jídlo nakupuji! :D


Jelikož je moje snídaně fakt obrovská, jsem schopná pak i čtyři, nebo pět hodin být bez jídla. Tělo je na to už naučený a já jsem ráda, že mi pořádně před obědem vyhládne a mám místo na další hody. :D Oběd u mě hraje taky obrovskou roli. Na svém těle jsem už za tu dobu, co jím zdravě zpozorovala, že pokud si nedám pořádný a nejlépe teplý oběd, hrozně mě večer honí mlsná. Pokud nejím doma, beru s sebou krabičky, to je jasný. Pokud jím doma, většinou vařím ten den. Nejčastěji je to kuřecí maso, abych měla nějaký příjem bílkovin, protože moje snídaně jsou přeci jenom více sacharidové. Maso orestuji, přidám jakoukoliv zeleninu a pak k tomu uvařím rýži, celozrnný kuskus, upeču brambory nebo prostě cokoliv jiného. Podle toho na co mám chuť. Tady bych ráda zmínila to, že opravdu těžce snáším výmluvy lidí okolo mě, když mi říkají, že na vaření nemají čas. Dámy a pánové ... příprava mého oběda mi zabere maximálně 30 minut (i s umytím nádobí! :D) a vařím si minimálně na dva dny dopředu. Tak 3, 2, 1, teď. Přestaňte se vymlouvat na čas, půl hodinky si najde každý. 



Teď jsou na řadě sváči. Někdy teda schramstnu i tu dopolední, ale spíše mě přes den zajímá ta odpolední, protože od oběda do večeře bych bez jídla nevydržela. Moje svačiny vypadají v podstatě tak, že sním to, co doma najdu. :D Není to myšleno tak, že bych se naládovala čokoládou a brambůrkama, ale spíš jde o to, že někdy mám doma to a někdy tamto. Abych Vám to nějak upřesnila a vyjmenovala Vám konkrétní potraviny, tak je to většinou Cottage, Mozzarella, šunka, sýr a takovýhle potraviny bohatý na bílkoviny. K tomu nějaký suchary, třeba i pomazánku, když se zadaří :D a samozřejmě pořádnou porci čerstvý zeleniny, kterou k tomu celému "veledílu" přikusuji. :D Ovšem někdy mám chuť i na sladkou sváču, což se stává většinou o víkendech. Buď si něco zdravého upeču, nebo si dám třeba tvaroh s kakaem, medem a oříškama. Opět prostě "co dům dal". :D


K večeři si nejčastěji dávám vajíčka, nebo tuňáka. Obě tyto potraviny patří mezi moje nejoblíbenější a jelikož většinou cvičím večer, jsou pro mě i ideální jako potréninkové jídlo. Vajíčka nejčastěji volím míchaná. Poslední dobou jsem si nejvíce zamilovala variantu s uzeným tofu a pórkem. K tomu si namažu nějaký suchary, či žitný chlebík Hummusem a nejlepší véča je ready do mého břicha. :D Tuňáka nejčastěji smíchám se salátem, přidám hrášek a zabalím celou směs do celozrnné Tortilly. No a do třetice si občas dávám kuřecí maso. K tomu nějaká příloha, či podobně. K večeři samozřejmě nemůže chybět ani zelenina.



Tohle byla ukázka toho, jak se normálně stravuji. Občas tam přidám i nějaký kus ovoce, někdy si dám dvě svačiny, někdy žádnou, někdy si dám přes den i protein, někdy vyměním sváču za proteinovou tyčinku, někdy si dám porci tvarohu před spaním, když mám hodně práce a jdu spát pozdě. Ale hlavně si někdy dám i něco, co normálně v mém jídelníčku není! Tím myslím takový ty kravinky, však Vy víte. :D Čokoládičku, dortíček, bugříček. Už stačí, nebo mě začne honit mlsná! :D

Snažím se jídla obměňovat, zkoušet nové recepty, potraviny, vychytávky a asi proto mě to pořád tak baví a nenudí. Když jím takhle, tak přes den vůbec nemám hlad. Většinou mě nehoní mlsná a jsem spokojená s tím, jak mám jídlo nastavené. Je až strašidelný, kolik let mi trvalo než jsem zjistila, že je to o tom ho neřešit. Že je to o tom být s jídlem kamarádka a netrápit se kvůli němu. Jak jsem psala, jsem milovník jídla a neumím si už představit, že bych například nemohla jíst sacharidy, nebo je musela nějak moc omezovat. Že bych si nemohla dávat moje královský snídaně, nebo že bych se nemohla pořádně najíst po tréninku.

Jsem si jistá tím, že kdybych si makra a kalorie hlídala, tak mám o 100% lepší výsledky. Měla bych břicho vysekaný a zadek možná pevnější a kulatější, ale mě to za to nestojí. Není to o tom, že bych na to neměla vůli, nebo že bych si na to nevěřila. Je to o tom, že mám soudnost a vím, že bych tak nedokázala žít navždy. Jídelníček by měl být pro každého člověka trvale udržitelný a neměli bychom ho hnát do extrémů. Ať hubneme, přibíráme, či se nějak jinak snažíme tvarovat naše těla. Žijeme jenom jednou a jídlo je tu proto, aby nám dělalo ten náš život hezčí. Proto jezme jeho zdravé množství, jezme ho pravidelně a hlavně bez výčitek. A vryjte si prosím do paměti jedno z mých nejoblíbenějších vět.

Po jednom špatném jídle nepřiberete, stejně tak, jako po jednom zdravém nezhubnete.

V dalším článku se jukneme na moje tréninky. :)

18 komentářů:

  1. Takové články miluju...Ty jsi nejlepší Péťo ❤

    OdpovědětVymazat
  2. Určitě ti to píše každý, ale jsi vážně velká motivace... Ráda se sem vracím a čtu tvoje články :) Inspiruješ mě :)

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěkný blog, pěkně napsaný článek...každý si musí najít udržitelný jídelníček, i když to chvilku trvá :) Díky Peti za inspirace a za videa na cvičení, nohy a zadek cítím ještě z úterka :D

    OdpovědětVymazat
  4. Péti, moc ti děkuji za krásný, inspirační článek takhle po ránu, udělal mi velkou radost a dodal motivaci. :) Asi každý, kdo má zkušenosti s nějakou poruchou příjmu potravy, nedejbože s více, tak s jídlem stále bojuje. Já osobně musím říct, že po anorexii a záchvatovém přejídání mám s jídlem stále trochu problém. I když se snažím najít si k jídlu zdravý vztah, výčitky se mi občas vrací více, než bych chtěla. Jsem si ale moc dobře vědoma toho, že to nejde hned a je to dlouhá cesta, než se k tomu člověk dostane. Ale budu bojovat, dokud ty myšlenky v hlavě prostě nezměním. :) A tvé články a videa mi v tom velmi pomáhají, děkuji ti za ně! ❤ Tvůj pohled na jídlo a celkově zdravý životní styl se mnou opravdu rezonuje a velmi mě motivuješ k tomu, abych si ten zdravý vztah k jídlu opravdu vytvořila. :)
    A mimochodem, jsem ráda, že jsem našla někoho, kdo taky tak miluje snídaně jako já. :D Sice kvůli nim vstávám brzo, ale bez své královské snídaně si ráno neumím představit, a že bych bez ní měla jít do školy a celý den fungovat? No ani náhodou. :D

    OdpovědětVymazat
  5. Moc krásný článek. Na začátku tohoto roku jsem si konečně uvědomila, že držet diety je zbytečné a že jde hlavně o to, jak se člověk cítí. Radši budu jíst "normálně" než abych se nějak moc omezovala a měla délky z každého sousta. Jsem ráda, že nejsem jediná, kdo to takhle má. Jen tak dál Péťo!! Držím ti moc palce v boji za nové, ještě lepší tělo😊

    OdpovědětVymazat
  6. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj Peťo,
    sleduju tvůj instragram a těší mě, že tvůj životní styl a přemýšlení o jídle se vyvíjí správným směrem. Jsi pro spoustu holek inspirací a ukázkou toho, že se jídlo není nepřítel.
    Co bych ještě doplnila je, že se nesmí zapomínat také na pitný režim a stejně jako u jídla, ani sklenice vína nikoho nezabije:)
    Možná až budeš psát článek o svém tréninku, zkus do něj přidat i jak se stravuješ před ním a po něm, zda používáš spalovače, BCAA, protein. drinky.
    My holky to oceníme:)
    Díky a měj se famfárově,
    Veronika

    OdpovědětVymazat
  8. Taky s jídlem pořád ještě bojuju, ale co jsem v Irsku a nejbližší supermarket je 8,5km daleko, tak nekupuju kraviny navíc, což mi hodně pomohlo :) článek super, nějak takhle se o to pokouším taky :)
    Anet explores the World

    OdpovědětVymazat
  9. Gratulujem a teším sa s tebou, že ti to tak dlho vydržalo a verím, že to tak bude už nastálo :)

    dazzlera.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  10. Já jsem začala hubnout díky tomu že jsem si přestala počítat makra a kalorie a přestala se omezovat, klidně si dám jednou za týden cheat jídlo a nevadí mi to a hubnu dál, protože to je i o tom stresu, perfektní článek :) díky :)

    OdpovědětVymazat
  11. Péťo tak tenhle článek je opravdu skvělej, lépe bych to nevystihla. Super :)

    OdpovědětVymazat
  12. Ahoj Péťo,skvělý článek. Jo a mám pocit,že tu poslední větu sem už někde četla myslím,že v knize brichace Toma.😊

    OdpovědětVymazat
  13. Lívance jsou láska ♥ A ty si s nima vždycky tak vyhraješ, to je krása

    OdpovědětVymazat
  14. no kdo nemá alergii na lepek a bílek, tomu se to tvoří jídelníček

    OdpovědětVymazat
  15. Ačkoliv jsem časově teď dost vytížená, ukradla jsem si pár minut a přečetla si tento článek. Dlouho jsem od tebe nic takhle nečetla do konce, většinou jsem to jen prolítla a to bylo všechno. A rozhodně toho času teď nelituju, protože tenhle článek se ti opravdu povedl a pomohl mi. Děkuju! ☺

    Blogerka Klárka

    OdpovědětVymazat
  16. Skvělý článek! Sručný, ale člověk si z něj tolik vezme. Ohledně jídla s tebou musím opravdu souhlasit a z mé vlatní zkušenosti říct, že hnát to do extrémů když milujete sladké... to prostě a zkrátka nejde vydržet xD Těším se na další článek ^^

    OdpovědětVymazat

Moc si vážím každého Vašeho komentáře. ♥