Snow Grey Glitter Pointer

21. listopadu 2016

MĚJ SE RÁD, JE TO NEJVÍC

Hezký večer! :)

Většinou když zveřejním někde příspěvek o tom, jak je hrozně důležitý se mít rád, dostanu vzápětí tunu komentářů o tom, že to nejde, že je to hrozně těžký, nebo se mě někdo zeptá, jak na to. Proto se pokusím v dnešním článku popovídat zase trochu na téma sebelásky a hrozně doufám, že to někomu pomůže a zase objeví lepší cestu a vztah k sobě samému.


Podle mě si lidi nejvíc ubližují myšlenkama. V dnešní době se každej předhání v tom, aby byl lepší než ostatní, aby líp vypadal, nebo měl ty nejlepší hadry a věřte tomu nebo ne, většinou ty lidé, kteří jsou takhle "vytunění" nejvíce, právě ty trpí největším nedostatkem sebevědomí i když se to tak třeba na venek netváří. Víte čím si hrozně nevědomky ubližujeme? Naše mysl má nějakou představu o tom, co je dobré a co dobré není. Co je dokonalé, co dokonalé rozhodně není, co je vada a všechny tyhle poznatky člověk získal za tu dobu, co žije. Může se Vám stát, že máte například z něčeho komplex, jenom proto, že Vám to někdy někdo řekl a upozornil Vás na něj. Můžete mít komplex, protože Vaše mysl má jinou představu o tom, jak byste měli, či neměli vypadat. Možná můžete mít i komplex protože prostě chcete vypadat jako tamten nebo tamta, protože Vám ten člověk připadá lepší než Vy, dokonalejší. Ale všechno je to jen ve Vaší hlavě a co je ve Vaší hlavě, to jde ovlivnit Vámi samotnými. Takže prosím neříkejte, že to nejde.

Možná se občas zastavíte a Vám dojde, nebo si uvědomíte, že nemáte dobrý vztah s nikým v okolí. Často se přetvařujete, jen aby jste se lidem kolem sebe zalíbili, ale když se náhodou pak projevíte, jací doopravdy jste, cítíte se špatně, nepříjemně a zranitelně. Lidé mají několik masek, které neustále mění. Tváře. Jednu tvář mají v práci, jednu doma před rodinou, další před kamarády, nebo například před partnerem. A teprve když jsou sami, dokáží si masku sundat a cítí se konečně uvolnění. I já jsem to tak měla. Neustále jsem se snažila někomu zavděčit, jednala jsem tak, jak ode mě druzí očekávali, tvářila jsem se tak, jak to bylo vhodné a neuměla jsem říkat svůj názor, hlavně ne před cizími lidmi. To byla noční můra. Dlouhou dobu jsem si myslela, že mám nějakou sociální fóbii, což jsem tenkrát i tady na blogu psala a svěřila se Vám, ale to opravdu nebylo nic takového. Byla to jen obrovská nenávist k sobě samotné a já měla strach, že nějaký člověk ji prokoukne, nebo ji dokonce ještě víc zhorší blbou poznámkou, nebo narážkou.

To ve mě budilo strach, strach z cizích lidí, strach z kontaktu s lidma, strach z toho, co si o mě lidi myslí. A možná to tak máte i Vy aktuálně. Stejně se takhle úplně zbytečně trápíte, jako tenkrát já a tak dovolte, abych Vám malinko dokázala, že to jde změnit.
Je možné, že stejně jako já dřív, hrozně dáte na co, co si o Vás druzí myslí. Vždycky jsem záviděla lidem, kteří si dokážou vzít na sebe cokoliv a bylo jim to jedno, od největších modních výstřelků, až po tepláky na doma. Nebo se jinak učesat, namalovat, já nevím, prostě se nějak odlišit. A i když to třeba nemusela být pravda, oni si připadali fajn, sršilo z nich sebevědomí a mě se už jen tím ten člověk líbil daleko víc, i když třeba nesplňoval moje představy o dokonalosti. 

Hele a o tom to je a doufám, že jsem se k tomu tak nějak dostala dobrou cestou, protože právě sem jsem se těmito třemi odstavci chtěla dostat. Ono totiž nezáleží na tom, co si o Vás druzí myslí. On totiž nikdo nepřemýšlí stejně jako Vy. Stejně jako jsme každej originál tím, jak vypadáme. I naše myšlení je originál. Proto když my si myslíme tohle a druhý nám řekne, že si myslí to samé ... v podstatě může myslet na tu stejnou věc, jen trochu jinak. Každý máme svoje představy o tom, co je dobré a co není, jinou hlavu a co tím chci říct. I když byste si to asi hrozně přáli, nikdy se nezavděčíte všem. Vždycky se najdou lidi, kteří na Vás budou mít negativní názor, nebudou s Vámi spokojení. S tím jak vypadáte, nebo co máte na sobě. S tím co posloucháte, nebo co děláte. Jenže my si často myslíme, že ostatní myslí stejně jako my, občas si dokonce jejich myšlenky představujeme. "Ježiš, ten si teď myslí, že vypadám hrozně.", "Bože, teď si myslí, že stojím za nic.", "Oni si myslí, že to nedokážu." Myslíme si, že každý člověk vidí svět tak, jak ho vidíme my. Že všechno stejně posuzují, hodnotí a mají stejný přístup k životu. V žádném případě. A proto mi přijde nesmyslný dělat a jednat podle ostatních, protože když máte opravdu nízké sebevědomí a nemáte se rádi, většinou s Vámi takový lidé dokáží manipulovat a proto Vy nosíte masky, proto Vy si myslíte, že za nic nestojíte, Vy chcete být jen dokonalý pro okolí, přitom zapomínáte na to, že dokonalý už dávno jste. A proto zase pronesu jedno moje oblíbený moudro, který se sem dneska hodí ... Chceme být přijímáni a milováni ostatními, přitom odmítáme sami sebe. 



Z tohoto důvodu nosíme ty masky a bojíme se okolí ukázat takový, jaký jsme doopravdy. Protože si myslíme, že nás každý bude soudit, stejně jako soudíme my sami sebe. A díky tomu se zavrhneme ještě dřív, než mají příležitost nás zavrhnout ostatní.

A já prostě nemám žádný tipy a triky, meditace, cvičení, bůh ví co ...  na to, aby se člověku zlepšilo sebevědomí. Člověk si to musí uvědomit, musí si to přiznat a věřit v to. Musí pochopit, že je to pravda a musí se na to soustředit. Není to o tom, že jsem teď sebevědomá holka, který je totálně jedno, co si myslí okolí. To vůbec. Ale trénuju to. A můžu s hrdostí říct, že jsem pokrok udělala. Už jen proto, že jsem se nad těmito fakty dokázala zastavit a zamyslet se, protože když to člověk udělá, potom se mu otevřou oči a opravdu vidí, že to je pravda. 



A kdybych to teď měla dát do posledního odstavce, chtěla bych to i tak nějak spojit s cvičením a zdravým jídlem. Pamatujete si, jak jsem se trápila, cvičila jsem každý den,  jedla hrozně přísně a neužívala jsem si to? Hodiny jsem koukala na Instagram, kde jsem projížděla účty světových Fitnessaček a srovnávala jsem se s nimi. Pak jsem šla k zrcadlu a samozřejmě jsem nevypadala, jako ony. Vypadala jsem jako Péťa a to mi hrozně vadilo a nesnášela jsem se za to. Najednou mi vadilo moje břicho, protože tamta ho měla vysekaný. Najednou mi vadily moje nohy, protože ona je měla víc hubenější. Pak jsem šla mezi lidi a říkala jsem si, jak si myslí, že mám tlusté nohy a břicho. A byl to vlastně takovej kolotoč, kterej mi ale hrozně ubližoval. A když už jsem třeba s něčím byla konečně spokojená, našla jsem si něco dalšího, čím bych se mohla trápit. Proto nebylo jediného dne, kdybych se pochválila. Už jenom tím, co jsem udělala se svou hlavou, jsem si hrozně pomohla k tomu, aby mi nechyběla motivace a abych měla pořád chuť se zlepšovat. Došlo mi totiž, že daleko líp se člověk zaměřuje na cvičení a jídlo, když má rád sám sebe. Když má rád sám sebe, nepřejídá se, nebo naopak netrápí svoje tělo hlady. Když má rád sám sebe, ví, že je důležitý i odpočinek a proto necvičí 7 dní v týdnu. Když má rád sám sebe, dokáže posouvat svoje tréninky dál a dál a zlepšovat se, protože když je před ním těžká série s vyššíma váhama, on si řekne : "Já to zvládnu." Když má rád sám sebe, dokáže se radovat z každého tréninku, nebo dobrého jídelníčku, místo toho, aby si říkal, že příště to určitě podělá. Když má rád sám sebe, je trpělivý a neočekává progress za týden, je totiž ke svému tělu tolerantní a ví, že dělá maximum proto, aby jednou byl tou nejlepší možnou verzí sebe. 

Mít se rád je umění
dárek, kterej dostaneš
pokud jsi hodnej člověk
hodnej na svoje tělo
na svoje myšlenky
když máš rád sebe
máš rád svět kolem sebe
vzduch
svoje tlustý nohy
déšť
koruny stromů
hrneček na čaj
ale i ten svetr, kterej Ti tak nesluší
měj se rád
je to nejvíc.

A i protože je můj vztah k sobě samotné lepší. I proto se s Vámi dokážu podělit o takové články, dokonce i o moje básničky. Dřív bych si říkala, že si o mě třeba někdo bude říkat, že jsem blázen, nebo divná. Dneska mi to dělá radost a neuvěřitelně mě baví, že můžu takhle ventilovat myšlenky, psát články a je mi jedno, jestli se to někomu nebude líbit. Vím, že se najdou lidi, kterým třeba článek dá dávku energie, ale vím, že se najdou i tací, který článek ani nedočtou. No a? Já mám ráda to jak píšu a nevidím na tom nic špatného, píšu od srdce, myšlenky ventiluju z hlavy přímo sem a jsem upřímná. Bez masky. A to je to nejlepší, co člověk, kterej píše blog může udělat. Tak běž a usměj se na sebe do zrcadla! :)

19 komentářů:

  1. Takový články jsou tak inspirující něco změnit! :) Já měla problém v tom, že jsem si myslela, že se mi to v hlavě třeba změní samo - nevím, asi nějaký zázrak nebo tak něco :D Přitom není důležitý jen ten výsledek, kdy už se mi vztah k sobě zlepšil, ale i ta cesta, kdy si to v tý hlavě měním. Díky tomu se takhle stále poznávám a sbírám zkušenosti se svým tělem a hlavou + v mým případě jsem si i opět uvědomila, že věci se nezmění lusknutím prstu a nějaký čas to prostě zabere. Fakt pěkný článek a ta básnička je trefná a krásná :)
    www.lucastirska.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fakt? Tak to mám mega radost. :) Lucí, opravdu děkuji za takovou reakci, protože mi udělala radost a jsem moc ráda, že vidíš články tak, jak jsou opravdu myšlené. :*

      Vymazat
  2. Peti moc děkuju. Děkuju strašně moc. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Péťo moc děkuji za tenhle článek. Nikdy jsem se s tímto nepotýkala..až poslední dobou mám takové stavy a pořádně nevím, jak z nich vybruslit. Myslím, že je to jenom takové to období a že mě to za pár dní přejde, ale i tvůj článek mi moc pomohl k tomu, abych to zvládla rychleji :-) Díky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem moc ráda, jen tak dál a děkuji za pozitivní reakci. :)

      Vymazat
  4. Ta poslední věta to shrnula nejvíc! :) Držím palce ať máš stále dost důvodů se smát a přidávám oblíbený citát:

    Nikdo není nádherně oblečený, pokud nenosí na tváři úsměv.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejvíc pravdivý citát no. :) Děkuju moc.

      Vymazat
  5. Krásné❤️Jak článek, tak i básnička:) jsi motivace☺️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju mockrát, udělala jsi mi radost! :)

      Vymazat
  6. Já se do tebe asi fakt zamiloval. :D Tak třeba se někdy v BBCčku odhodlam a hodíme na chvíli řeč. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Je to skvělý článek. Já jsem expert na to, stahovat se myšlenkama, co si o mě myslí ostatní. Poprvé jsem se o tom bavila s kamarádem a on mi dal přednášku o tom, jak je to špatně. Ale prostě tvoje články mě vždycky nakopou tím správným směrem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to děkuji. :) Já jsem na to právě taky odborník a hrozně jsem se tím ničila. Mám radost, že články pomáhají. :)

      Vymazat
  8. Péťo tak moc ti děkuju za každej článek na tohle téma. Pokaždý mám pocit, že mi to dodá o kapičku víc odhodlání s tím svým špatným mindsetem něco dělat :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je přesně to, proč takové články píšu, takže děkuji ! :)

      Vymazat
  9. Klára Maxerová28. listopadu 2016 21:32

    Toto mě až dojalo.. napsala jsi to krásně! Všude okolo je stále negativní energie a neskutečný nátlak, a tak by jsme se každý měli vždy na chvíli pozastavit a být rádi za to, co jsme a co jsme kdy zvládli, ať jde o sebemenší maličkosti.. :))

    OdpovědětVymazat
  10. Tenhle článek je pro mě v tuhle chvíli nejvíc...přesně to, co jsem právě potřebovala - otevřít oči. Delší dobu mám v hlavě převážně negativní myšlenky a až teď jsem si uvědomila, jak velký můžou mít takové myšlenky vliv...proto chci poděkovat za tak skvělej článek a za "probuzení" :) a ta básnička je strašně super a správná! Díky!

    OdpovědětVymazat
  11. Nadherně napsané! Dekuji .Mas talent tak ho venriluj dal.

    OdpovědětVymazat

Moc si vážím každého Vašeho komentáře. ♥