Snow Grey Glitter Pointer

4. září 2016

SPORT JE BALZÁMEM NA DUŠI

Čauky!

Mám radost! A víte proč? Protože jsem se teď vzbudila, udělala jsem si nejlepší ovesnou kaši s nektarinkama, přenesla jsem si polštář a mega peřinu do obýváku, z čehož jsem si na na našem gauči udělala nejpohodlnější pelech a teď tu popíjim kávu s vanilkovýma Flavdrops, v pozadí mi potichu hraje happy playlist ze Spotify a konečně mám čas na blog a psaní dalšího článku pro Vás. :)



K tomuhle článku mě opět dostaly Vaše dotazy ... jak si udržet motivaci při cvičení, že cvičíte týden a pak to vzdáte a nebo, že jste prostě líný se sebou něco dělat. Tak jak se k tomu sakra dokopat? Nejlepší odpovědí podle mě bude to, když Vám tu sepíšu body, proč to pro sebe dělat, proč ten zadek zvednout a jaký to má bonusy, ať už pro Vaše tělo, nebo pro Vaší mysl. Rozhodně to totiž není jen prostředek k lepší postavě, jako to hodně lidí bere. 

 Abych byla upřímná, já jsem taky hrozně línej člověk. Když můžu, tak se taky ráda flákám, jen tak se válím a naprosto miluju takovýhle lazy neděle, jako je ta dnešní. Kdy nemusím vůbec, ale vůbec nic. To je vždycky taková odměna za ten odmakanej týden, kdy jsem se nezastavila a tak si to užívám, jak nejvíc to jde. Jak jinak, než blogováním, což mi přes týden tak hrozně chybí. No ale zpět k tématu ... 
Před rokem jsem se sebou nedělala absolutně nic. Můj největší sportovní výkon byla ve škole hodina tělesné výchovy. Když jsem si jen představila, že bych měla začít zase něco dělat, bylo mi zle a cejtila jsem, že budu ze sebe akorát zklamaná, protože nebudu zvládat takový hodiny fanatického cvičení, jako v době anorexie. Proto jsem začátek, kdy se k nějakýmu sportu zas vrátím, neustále odkládala. Moje tělo tenkrát ztratilo jakoukoliv sílu něco dělat, díky bulimii moje tělo sice vypadalo daleko "živenějš", než v době, kdy jsem nejedla, ale cejtila jsem se stejně strašně. Neměla jsem energii, přišla jsem si tak vyšťavěně a zničeně, že každej pohyb mi vlastně dělal problém. No a pak, když jsem se konečně vrhla do mýho novýho života po hlavě, přišel na řadu i sport. 

Tenkrát jsem byla tak namotivovaná, nahecovaná a odhodlaná, že jsem do toho skočila po hlavě. Ovšem zjistění, jakou (ne)mám fyzičku, bylo jako dopadnout přímo na ni. A ač by tohle hodně lidí odradilo, mě to nakoplo ještě víc. Začala jsem cvičit pravidelně doma podle videí na YouTube, občas jsem si zacvičila podle programu od Kayly Itsines a nebo jsem prostě šla běhat. No ... dobře ... běh se tomu asi říkat nedá. :D

Když jsem na sebe poprvé natáhnula legíny a obula jsem kecky za účelem toho, že vyběhnu a dám si jen tak zlehka 5 kilometříků, ještě jsem nevěděla, co bude následovat. Následné uběhnutí pouhých zhruba 500ti metrů doprovázeno lapání po dechu, strach z toho, že to se mou sekne a jak jinak než s hrozně milou a pozitivní větou, kterou jsem si neustále opakovala v hlavě : Ty vole, tak na to příště už seru. :DD Obrátila jsem to a šla jsem naprosto demotivovaná domů. Lidi, který pravidelně běhaj měli ode mě ještě větší respekt, než předtím. 



Teď momentálně běh miluju. Běh je pro mě hlavně prostředek pro to, abych si mohla popřemýšlet, když je toho na mě moc. Prostředek pro to, abych si zlepšila náladu v přírodě, se sluchátkama v uších, větrem ve vlasech a přitom se cítila tak volně. Je to pro mě lék na špatnou náladu a běh v lese, nebo někde na louce na mě působí, jako balzám na duši. Nevím, jestli jsem se v něčem někdy dokázala překonávat víc, než v běhu. Když běžím dávám si výzvy, ze kterých mám pak šílenou radost. I když je to třeba jen vyběhnutí kopce, kterej mi dřív dělalo problém pomalu i vyjít. Hrozně ráda koukám na mojí aplikaci Nike run, kterou mám od začátku, kdy jsem běhat začala. Takže tam přesně vidím, jak se zlepšuju a jakej jsem udělala pokrok. A i když nejsem žádnej běžec a běh mám jen jako doplňkovej sport, kterýmu se věnuju hlavně, když nemám fitko po ruce, jsem na sebe vždycky pyšná, když mi dojde, jakej problém mi dělalo uběhnout 500 metrů a jak teď zvládnu uběhnout 10 kilometrů bez pauzy. Každej běh je pro mě náročnej, ale vím, že ty první běhy byly opravdu noční můra a je hrozně těžký u toho vydržet a chtít se zlepšovat. Ale za ten pocit potom to opravdu stojí. 


Dalším, co bych chtěla trošku rozebrat je to, proč chodím do fitka. Fitko je pro mě jak asi tušíte, dalším lékem na dobrou náladu a na to, abych se dokázala zbavit stresu. Ale zároveň už je to taková moje rutina, moje závislost, bez který bych se zbláznila. Sama na sobě pozoruju to, že když nejdu cvičit, mám daleko horší myšlenky a nálady z věcí okolo mě a právě fitko mi pomáhá se těchto pocitů zbavit. Stejně, jako u běhu, i tady pozoruji nějaké změny k lepšímu. Největší změnou je asi to, že přijdu do fitka a vím, jakou partii budu cvičit, vím jaké cviky budu cvičit a snad teda doufám, že i vím, jak je mám cvičit. Už nelítám zmateně po fitku tam a zpátky, jen abych našla stroj s kterym to jakž takž umim. :D A co beru jako největší plus je to, že se tam nebojím chodit. Dřív by se mi jenom při pomyšlení, že bych měla cvičit takhle před lidma, dělalo špatně. Jít sama do fitka? To by mě dřív ani nenapadlo. Teď už ty lidi kolem mě ani nevnímám, stejně jako oni nevnímají mě. 
Vím, že na dřep nezvednu 100 kilo a vím, že mám ještě hodně velké mezery, ale taky vím, že za tu dobu, co chodím cvičit takhle mezi lidi, jsem se toho vážně hodně naučila. Teď je to odhadem tak 7 měsíců, co jsem vyměnila domácí cvičení za fitko a baví mě to čím dál víc. 
Už se nestydím stoupnou si mezi kluky, který zrovna pumpujou svoje bicáky a odcvičit si mojí sérii  :D a už se vůbec nebojím chodit do fitka sama. 
Když jsem začínala chodit do fitka, cvičila jsem si tak nějak podle toho, co jsem obkoukla na internetu, nebo od jiných lidí přímo ve fitku a pak jsem si to cvičila prakticky, jak jsem chtěla. Neříkám, že teď už u mě neuvidíte žádnej #gymfail :DD, ale cítím se daleko jistější, protože už jen zběsile nezvedám čínky nahoru a dolů, ale už při tom i trochu přemýšlím. :D Největší důkaz je to, že dřív jsem jela cviky a neustále jsem přidávala závaží a cejtila jsem se fakt drsně. Ovšem technika byla tak na nic, že jsem si vlastně víc uškodila, než pomohla. Teďkon se snažím fakt soustředit na ten pohyb a daleko víc ho procítit a i když mám závaží lehčí, umírám stokrát víc. No a hlavně umírám následující den, když se nemůžu pohnout. :D
Fitko je mojí nejoblíbenější sportovní aktivitou a jsem si stoprocentně jistá, že bych bez toho nemohla žít. :)





A když nejsem zrovna naladěná na běh a jsem například na chatě, kde do fitka nechodím, ráda občas vymění tyhle dvě aktivity za nějaké jiné. Hrozně ráda chodím například na brusle, jen tak se projít do lesa rychlou chůzí, nebo si zacvičím hezky v klidu doma. :)



Pokud chcete mít stejně jako já ze cvičení radost, nejdůležitější je najít si něco, co Vás bude bavit. Pokud se budete neustále do nějakého sportu ukecávat a přemlouvat se k němu, protože Vás to nebaví a otravuje, dřív nebo později se na to stejně vykašlete. Jasně, to co si zamilujete, nemusí fitko a běh, jako u mě. Může to bejt cokoliv jinýho. Delší, rychlejší procházky se psem, nebo třeba jóga. Ale musí to bejt něco v čem neúspěch nebudete brát jako prohru, ale jako výzvu. Něco v čem si budete dávat osobní challenge a vždycky, když ji zvládnete, budete na sebe pyšný, jako nikdy. Něco v čem nemusíte bejt nejlepší, ale budete vynikat v tom, že jste pro to nadšený. Snad se Vám dnešní článek líbil a mějte krásnej den! :)

17 komentářů:

  1. Skvělý, skvělý, skvělý! ♥ V těch začátcích jsem se úplně viděla :D Jsem teď po nemoci a mám zákaz ještě měsíc cvičení (celkem 2 měsíce bez fitka a běhání) a nemůžu to vydržet. Nechápu jak jsem kdysi mohla nesnášet jakýkoliv pohyb :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to chápu, to musí bejt náročný, ale zdraví je přednější, takže si z toho nic nedělej! :) Jinak moc děkuju! A brzy se uzdrav.

      Vymazat
  2. Taky bych chtěla chodit do fitka ale nevím jak si naplánovat trénink kolik opakování atd. Poradis? Aspon malou inspiraci byla bych vděčna.Děkuji moc ❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucí brzo budou videa z fitka. :)

      Vymazat
    2. Jeee Děkuji za informaci ale stejné by byl fajn článek třeba jak cvičit ( v pondělí to v utery tamto ) pac vůbec nevím no :( ale videa z fitka budou fajn moc se těším ❤

      Vymazat
  3. Ja vždycky říkám, pokud jste líní, pořiďte si psa. Našemu bafanovi fakt nestačí dvorek a sem tam procházka. Ve volných dnech travime třeba dvě hodiny na poli výcvikem a musím říct, že je to super metoda, jak unavit sebe i psa :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje slova! Doma mám dva hafany, sice čivavy, ale jsou hrozně hyperaktivní. :D :)

      Vymazat
    2. Mám golden retrívra, trénujeme na lovecké zkoušky a občas fakt přijdu a jsem zralá padnout do postele.Sice se naběhá víc pes jak já, ale občas, když je lenošnej makat, tak se naběhám i já :D

      Vymazat
  4. já mám třeba jako motivaci to, že když si zacvičim blbejch 45 minut, který teda dost trpim kvůli zdravotním problémům tak mám pak pocit že mi drží 2 dny lepší postava... navíc jsem si vždycky říkala, jak to ty hubený holky mají jednoduchý a pak mě utřel kamarád že jeho přítelkyně cvičí 4 dny v kuse hodinu, takže jsem si říkala že bych se měla přestat vymlouvat a že hodinu denně kolikrát prosedim jen tak.. :D Do fitka si zatim netroufnu zvlášť kvůli těm problémům, protože chápu že na tebe možná nikdo nekouká když cvičíš, ale když už se ti motá hlava a musíš se rozplácnout jak vorvaň nechci dělat zábavu celýmu fitku :D :D takže moje mantra bude asi cvičení doma, procházky se psem a plavání <3 jen teda dělej co nejvíc videí, cvičim pořád jedno do tebe a už musim nabrat další aby mě to nepřestalo bavit... děkujeme za to co děláš Péťo, pac a pusu Štěpánka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je super, že to takhle bereš, jen tak dál. Jsi šikulka! Já moc děkuju. Brzo přibudou nový videa, tak se můžeš těšit. :)

      Vymazat
  5. Ahojky. Úplne ti dávam za pravdu hlavne v tom že na cvičenie sa musíš sústrediť! Či už sú to len obyčajne brušáky-zažila som to na vlastnom tele. Ale , super článok aj videa majú odo mna veľké +.🙌

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že jo. :) Člověk se pak zapotí dvakrát tolik, když nad tím cvičením přemýšlí. :D :) Ale stojí to za to. Moc Ti děkuju.

      Vymazat
  6. Jestli můžu přidat mojí motivaci, tak moje motivace je nevypadat jak na fotce vlevo https://s3.postimg.io/uvclw3q7n/Collage.jpg ;-)

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj,
    chtěla jsem se zeptat, kdy jsi na sobě během toho jak jsi začala zdravě jíst a cvičit začala pozorovat první změny? A co si myslíš o tom, že se člověku právě během těch prvních chvil zadržuje v těle voda a proto paradoxně spíše přibírá nebo se mu hold postava nehne? Já jsem začala před 32 dny a mám přesně tento problém, tak mě to zajímá :)

    Jinak jsi moc super a velká inspirace, opět pěkný článek a určitě v tom pokračuj ! Je fajn, že se kvůli tomu cítíš lépe i psychicky, To je si myslím to hlavní, proč by to člověk měl dělat :) !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj! Začala jsem vidět první mini změny zhruba po třech měsících. :) Určitě ano, než si tělo na režim zvykne, může se zavodňovat.

      Děkuju moc za hezký slova, jsi hodná. A drž se! :*

      Vymazat
  8. Chtěla jsem být originální, ale nějak mi to nejde, tak budu úplně maximálně neoriginální. Možná si to ani neuvědomuješ, ale jsi opravdu velkou inspirací. Baví mě sport, baví mě zdravé jídlo, ale tak nějak s mírou. Občas si prostě tu svíčkovou s tím příšerným knedlíkem dám ráda! Možná by mělo spoustu lidí výčitky, ale já se usměju a řeknu si: No tak si prostě dneska o 20 minut déle zacvičím.
    Líbí se mi, jak k celé věci přistupuješ. Baví tě to, děláš si z toho legraci a to je na tobě nejlepší. Ráda tě sleduji a moc ti držím palce, konečně někdo, kdo to nedělá proto, aby měl mega břišní svaly a ruce od Karlových Varů až do Prahy, ale proto, že mu to jednoduše dělá radost. Jen tak dál, ať se daří:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jo! To moc děkuju teda! :) Jsem ráda, že na to koukáš stejně jako já a nebojíš si dát něco dobrýho. Co by to bylo za život? Haha. Udělala si mi velkou radost!

      Vymazat

Moc si vážím každého Vašeho komentáře. ♥