Snow Grey Glitter Pointer

21. září 2016

FOOD INSPIRATION #7

Hezký den Vám přeji!


Dneska je ten pravý den na další dávku inspirace z mého talíře, tak jdeme na to. :)

18. září 2016

#POSITIVEVIBES : Dokonalost neexistuje


Áhoj! Dneska bych se chtěla věnovat dalšímu článku z nového tématu tady na blogu - #POSITIVEVIBES. Myšlenka toho, že blogem chci nejenom propagovat zdravý životní styl, ale teď momentálně i pozitivní myšlení mě napadlo ve chvíli, kdy mi bylo nejhůř. Docela paradox, že ano? Ale nějakou tu souvislost to přece jenom má. Uvědomila jsem si, že musím být ráda za to co mám a nešťourat se ve všem a nehledat všude a furt jen to špatný. No a dnešní povídání věnuji dalšímu tématu, které mě trápilo, trápí, ale trápit už nebude. Já na tom totiž usilovně pracuji a věřím, že se toho brzy zbavím snad nadobro. Dneska půjde o sebevědomí a jak se konečně smířit jednou pro vždy s tím, že prostě nejsme nejkrásnější a nejdokonalejší osoby této planety, ale že nás to opravdu nedělá těmi nejhoršími, kteří by na to měli neustále myslet a užírat se tím.

15. září 2016

#POSITIVEVIBES : Bye bye pesimistická Péťo


Ahoj! :) 

Abych Vás uvedla do dnešní situace v které jsem se nacházela. Večer jsem domů přišla mírně vytočená. Proč vytočená? A proč jen mírně? Pracovala jsem do osmi hodin večer a celou pracovní dobu mě tak nějak motivovalo to, že si večer půjdu zacvičit do fitka. Měla jsem hroznou chuť si zacvičit na ramena a mega jsem se na to těšila. A když jdu po práci na metro, jako by mě trklo a říkám si, že ani nevím co jsem ráno do fitka sbalila za oblečení. Podívám se ... růžový, oblíbený tričko, tenisky ... nic, dlouho nic, ehm, kde máš sakra legíny Petro? Měla jsem v tu chvíli chuť se na ulici zastavit, položit kabelku a tašku do fitka na zem a normálně si dát pořádnou pěstí rovnou mezi oči. Nebo poprosit nějakého kolemjdoucího, aby tomu tak učinil za mě. Protože jít ve spoďárech do fitka by asi nebyl nejlepší nápad. :D No ale víte co? Nakonec jsem pěstí nedostala, vzala jsem to pozitivně, zasmála jsem se tomu a děkovala jsem si za to, že jsem na to nepřišla až ve fitku. No a tak jsem si to rychle a zběsile razila domů k počítači, abych se mohla věnovat alespoň blogu, na který teď moc času nezbývá. No a právě tomu bych se rovnou dneska chtěla i věnovat. Pozitivnímu myšlení a mému budování této krásné schopnosti mé hlavy. Kterou jsem bohužel objevila až nedávno.