Snow Grey Glitter Pointer

27. června 2016

UŽ ASI NEJSEM TAKOVEJ MOTIVÁTOR

Hezké pondělí přeju! :)


Dneska mám pro Vás takovej hodně upřímnej, upovídanej a doufám, že i motivační článek. Začnu asi u toho, že jsem teď měla týden pauzu od cvičení, od fitka, dodržovala jsem jen jídlo. K tomuto týdnu jsem se dostala tak, že jsem měla něco s lopatkou a musela jsem ji šetřit, rozhodně s ní nešlo zvedat nějaký čínky, nebo dřepovat a mít na zádech hozenou osu. Takže jsem se nakonec rozhodla, že si dám prostě týden nic nedělání, naberu sílu a energii k tomu, pak zase začít na plno. V práci toho teď bylo hrozně moc. Byla jsem tam sama a prostě jsem z práce byla už tak vycuclá, že si ani neumím představit, jak bych pak šla ještě do fitka, nebo třeba běhat. První dny mi to přišlo docela divný, že jdu po práci domů, nebo někam ven, že s sebou ráno netáhnu tašku do fitka, ale den ode dne jsem si to užívala víc a víc. Necejtila jsem se tak vyšťavená a měla jsem spoustu času na blogování a na to, abych podnikala po práci nějaký akce.



A i když možná teď hodně lidí zklamu a už ve mě nebudou mít toho motivátora, jakým jsem asi byla dřív, rozhodla jsem se, že budu cvičit míň. Ano, je hrozně super zacvičit si, miluju to, však to víte. Ale když mi tento týden došlo, jak parádně jsem si ho užila, jak jsem mohla chodit mezi lidi a jak jsem přišla na jiný myšlenky, než jen fitko, fitko fitko. Abych byla upřímná, poslední měsíce mi přišlo, že se ženu za něčím, co je hrozně vzdálený a možná i nemožný. Cvičení a zdravýmu jídlu jsem obětovala doslova všechno. Všechen svůj volnej čas a všechnu mojí energii. Neříkám, že je to něco špatnýho, bavilo mě to, ale už jsem si spíš ze cvičení udělala povinnost, než radost a to mě hrozně štve a chci to napravit a změnit zase k tomu, abych cvičila s radostí a ne s kyselím obličejem, protože už jsem prostě neměla sílu. Od toho se samozřejmě odvíjelo i to, že jsem nedělala žádný pokroky. Dřepovala jsem furt se stejnou váhou, zvedala jsem ty samý čínky a neviděla jsem žádnej posun dopředu. A vlastně, ani na svém těle jsem neviděla žádnou extra změnu. Spíš jsem si upřímně připadala dost nepříjemně ve svém těle, protože jsem všude na sociálních sítích viděla, jak ostatní holky maj dokonalý postavy  a já se s něma hrozně srovnávala. A pak když makáte každej den víc než na 100%, dodržujete stravu na gram přesně a cejtíte se ve svém těle špatně, jste čím dál tím víc demotivovaní a neštastní. Tak má tohle cenu?
Mnohem lepší bude varianta toho, abych to tolik neprožívala, vždyť nechci bejt nějaká bikina, chci jen vypadat tak, že se budu cítit dobře a budu mít ze cvičení radost. To samý ze zdravýho jídla. Včera jsem Vám psala článek o pikniku v Grébovce, kde jsem si koupila milion zdravejch dobrot, ale ani ty bych předtím nedokázala sníst jen tak, protože bych si je vyčítala. No a včera? Ochutnala jsem všechno bez výčitek a užívala jsem si to. Konečně jsem si něco dala a nepřemýšlela jsem nad tím, jak se mi to nehodí do maker, nebo do mýho jídelníčku.
Měla jsem například hroznej problém s tím, že když jsem byla nemocná, nebo prostě už totálně vyřízená, nedokázala jsem si říct : Péťo, potřebuješ odpočinek. Raději jsem šla do fitka, kde jsem něco jakž takž odjela z posledních sil. Takže ve variantě, když bych si řekla, že půjdu domů, bych na sebe byla naštvaná, že jsem se na to vykašlala. Jenže ... i když jsem šla a prostě už jsem nedokázala vše odcvičit, jak bych chtěla, jela jsem domů naštvaná i tak. Takže začarovanej kruh. Teď bych preferovala variantu toho, ano Péťo, jeď domů si odpočinout, ale až se budeš cítít lépe, odjedeš pořádný trénink. Mnohem lepší varianta podle mě. 
A jak zní můj plán toho, jak budu teď cvičit a jíst? Přes léto mi bude bohatě stačit pohyb 4x týdně. Chci po práci mít čas na to, chodit mezi lidi na různý akce, protože to mi hrozně chybělo a tento týden jsem si to užívala, jak nejvíc to šlo. Co se týče jídla, budu na tom asi stejně, jen nebudu věšet hlavu nad tím, když si dám někdy v horkym dnu zmzlinu, nebo něco takovýho a hlavně se nebudu hnát za nějakou dokonalostí. Moje tělo je moje tělo a já bych ho měla mít ráda, takový jaký je. Moc dobře vím, že nikdy nebude vypadat dokonale, tak proč si dělat starosti z mých nedokonalostí a bejt z nich nešťastná. Raději si půjdu zacvičit, abych ze sebe měla dobrý pocit, než abych se hnala do fitka, kde se budu srovnávat s ostatníma namakanýma holkama a budu zoufalá z toho, že nevypadám stejně. A možná právě ony, ze sebe mají mega komplexy, protože to všechno moc hrotěj.

Nevím, třeba se můj názor zase změní, ale jak vidíte, všeho moc škodí a jít zlatou střední cestou se vyplácí nejvíc. Proto holky užívejte léta, cvičte s láskou a rozhodně se nežeňte za dokonalostí. Děkuju Vám za podporu a každej Váš komentář mi dělá hroznou radost. :)

15 komentářů:

  1. Došla jsem ke stejnému závěru! Z radosti se stala povinnost a začalo mi to vadit. Samé počítání energie apod... neříkám, že hlídat se +- je špatné, ale taková ta mánie už mi přerostla přes hlavu! Tvůj článek je inspirativní a určitě někomu pomůže!:3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je super, že v tom nejsem sama. Tak Ti moc držím palce a děkuju za podporu. :)

      Vymazat
  2. Super článek a naprosto souhlasím..Člověk si musí opravdu život užít, protože je sakra krátký a nikdy nevíš, co se stane zítra.. Takže rodina, kamarádi, akce a dobré jídlo - to je užívat si život :-) Samozřejmě si občas i zacvičit nebo si jít zaběhat, to člověk prostě potřebuje taky,ale nic se nesmí přehánět že jo.. Taky na sebe bývám moc tvrdá, za všechno mlsání mi přijdou výčitky a já vím, že to špatně, takže na tom pořád pracuju a myslím, že se mi snad nakonec podaří to taky vůbec neřešit..Léto, zmrzlina a grilování, to k sobě prostě patří!:-) Doufám, že ti tento zdravý názor vydrží a moc ti fandím, sluší ti to a máš perfektní postavu, takže se měj moc a moc ráda, je to hrozně důležitý ;-) Monča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně moje slova. :) Nejvíc Tě chápu a jako bys mi mluvila z duše. Děkuju moc! :*

      Vymazat
  3. Myslím, že tohle je dobrý rozhodnuti a rozhodne i motivační pro nás ostatní. :) Já sama jsem to tak mela a cvičení už jsem mela potom plný zuby, že jsem i na nějakou dobu přestala.. ted cvičím zhruba tak 4x týdně, jsem spokojena a změny vidim. :) držím palce, ať je všechno jak chceš a krásne léto! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takt o jsem ráda, bála jsem se, že hodně lidí na mě tímhle článkem změní názor, tak snad ne. :) Děkuju moc. :*

      Vymazat
  4. Toto je najlepsie co si mohla urobit ��teraz sa povazuj za vyliecenu z ppp ☺si silna a toto je spravna cesta ...uz som dospela presne sem a zo dna na den som stastnejsia drz sa a motivator si

    OdpovědětVymazat
  5. Toto je najlepsie co si mohla urobit ��teraz sa povazuj za vyliecenu z ppp ☺si silna a toto je spravna cesta ...uz som dospela presne sem a zo dna na den som stastnejsia drz sa a motivator si

    OdpovědětVymazat
  6. Jsem moc ráda, že se ti konečně podařilo najít tu zlatou cestu a že se máš dobře, protože to si zasloužíš a moc ti to přeju. Tak pořádně užívej života a měj se krásně, fandím ti!

    OdpovědětVymazat
  7. Ach jo... keď budem mať tiež takú super postavu vypracovanu a nebude ma prenasledovať prejedanie sa tak tiez to trosku poľavim...😉

    OdpovědětVymazat
  8. Naprosto schvaluju a myslím, že je super, že si došla k takovému závěru :) Sleduju tě docela pravidelně a poslední dobou jsem z článků měla pocit, že je pro tebe cvičení a zdravá strava spíš jenom další závislost. Takže palec nahoru a všeho s mírou :)

    OdpovědětVymazat
  9. Péťo, díky tomuhle článku jsi snad nejlepší motivátor vůbec :) Co se mi na tobě moc líbí je to, že jsi prostě upřímná a ukazuješ i ty ne tak pohádkové stránky "fitness světa". Ony ani ty fitnessky s dokonalými postavami nemůžou být stále plné energie, dobré nálady, chuti jen k zdravému jídlu a k cvičení. Jen to nikde neukazují, což je podle mě škoda, protože takhle akorát dávají ostatním holkám iluze, že je to všechno opravdu dokonalé, což rozhodně není.
    A jsem i za tebe ráda, že sis uvědomila, že život opravdu není jen o posilovně. Z vlastní zkušenosti ti můžu potvrdit, že to je ten nejlepší krok, ke kterému jsi mohla dojít :) Měj se hezky!♥
    COCONUT

    OdpovědětVymazat
  10. Že by se z tebe konečně stával normální člověk?

    OdpovědětVymazat
  11. Já to mám teď taky tak.. Nejdřív jsem si prošla fází, kdy jsem si odpírala veškerý sacharidy, stáhla jsem je na uplný minimum a denně cvičila. Pak jsem přišla na to, že existují nějaký makra, teď se zase honím za tím abych to všechno správně spočítala. A ani mě to nebaví, nevidím pokroky, jsem stejně akorát furt naštvaná. :D Takže se chci taky pokusit naladit do nějaký normální nálady... a neřešit to všechno tolik. Ale to taky nejde hned.. :)
    Každopádně jsi mě hrozně potěšila, že to máš v podstatě uplně stejně!

    OdpovědětVymazat
  12. Mnohem lepší přístup! Když jsem četla tvé poslední články, kde jsi psala, že je důležité hlavně jak se sama cítíš, než to, co ti někdo jiný říká..nebo o těch fitness holkách na instagramu - nemohla jsem si pomoct, ale bylo z toho cítit, že si sama sobě lžeš a snažíš se o něčem přesvědčit, a nepůsobilo to moc přirozeně...myslím, že k tomu se jen dobře cítit, není třeba se uhánět v posilovně každý den, týden co týden. Lepší je, poznávat lidi, chodit ven, užívat si jídla (nebát se večer kousnout do jablka). A hlavně si užívat toho, že je člověk mladý - to nikdo nebude věčně.

    OdpovědětVymazat

Moc si vážím každého Vašeho komentáře. ♥