Snow Grey Glitter Pointer

24. února 2016

TRPĚLIVOST RŮŽE PŘINÁŠÍ




Ahoj!


Dlouho, ale opravdu dlouho jsem nepřidala článek, kterej by byl jen plnej motivace a nakopal nás všechny zas na nějakou dobu do zadku, abysme makali na sto procent, nebo víc a proto je teď ta pravá chvíle na to, abych takovej dala dohromady a zase sama sebe a doufám, že i Vás malinko hecla. A taky mi už to šedivý počasí venku trochu leze na mozek a potřebuju dostat do hlavy nějaký pozitivní myšlenky. A o čem že to dneska bude konkrétněji?

Docela jsem dnešní psaní článku plánovala a tak jsem přemýšlela dopředu, z jakýho konce se motivace chytnu a o čem konkrétně budu psát a ejhle. Brouzdala jsem si tak nějak ve volný chvíli po vinted.cz, koukala na fóra, což dělám dost často a najednou jsem narazila na dotaz nějaké slečny, která se ptala, jak má zhubnout, že se nenávidí, nesnáší svoji postavu a že vždycky, když cvičí a jí zdravě, tak že stejně na sobě nevidí žádný změny. A proto snažení o lepší tělo po pár týdnech vzdá a takhle to jde pořád dokola. Proto jsem se chytla hned dvou věcí, která mě na dotazu přímo iritovaly a zároveň na mě dejchly trochu nadšení, že už tohle mám za sebou. A to, že základ úspěchu je trpělivost a člověk prostě neuvidí výsledky za týden a to druhý, že člověk to všechno musí dělat s láskou k sobě. A tyhle dvě pro mě hrozně důležité a zásadní věci spojím dohromady a napíšu Vám zas něco z mé zkušenosti.

Teď Vám popíšu mojí normální situaci, která u mě probíhala hodně hodně dlouho a teprve, až když jsem s ní udělala radikální útrum, teprve až pak mě to, jak žiju začalo bavit a naplňovat. Od tý doby to neberu jako týrání sama sebe, nějaké omezování, či podobně, ale dělám to s láskou a protože mě to baví.

Stoupla jsem si k zrcadlu, koukla z jedný strany, koukla z druhý strany (někdy jsem se pozorovala fakt dlouho). A v hlavě mi začalo běhat milion, možná miliarda myšlenek a skoro všechny byly samozřejmě negativní. "Bože, já jsem tak tlustá, bože jak můžu nosit ty uplný džíny s takovejma nohama, bože, to nafouklý břicho a ten rozpláclej zadek bez tvaru. S větou, která se většinou podobala této : "No já jsem hrozná a mám nejhorší postavu." Jsem se odebrala od zrcadla a byla jsem akorát naštvaná, otrávená a znechucená. Většinou jsem se přesunula hned pro nějaký nezdravý jídlo do kuchyně. Protože to zdravý s kterym jsem začla před týdnem, přece nefungovalo. Ale co bylo nejhorší? Byla jsem DEMOTIVOVANÁ zas na nějakou dobu a mohla jsem si za to sama. Nebyla jsem vůbec trpělivá, vždycky jsem si myslela, že výsledky budou vidět po týdnu a pokaždý to ztroskotalo na tom, že pohled do zrcadla byl hodně vzdálenej tomu, jak bych chtěla vypadat a to cvičení bylo tak náročný a toho jídla tak málo (dřív jsem totiž vůbec nevěděla jak mám jíst a tvarování postavy pro mě znamenalo skoro nejíst), že jsem to prostě vzdala.
Neříkám, že teď si stoupnu před zrcadlo a říkám si : "No Péťo, ty jseš taková modelka, běž se přihlásit do Miss. :DD To bych musela bejt padlá na hlavu. Ale rozhodně jsem takový debilní pocity hodila za hlavu a snažím se to vnímat pozitivně. A když vím, že poctivě makám, věřím, že to za čas bude vidět. Jen to bude trvat malinko dýl, než jeden týden.
 Za prvé se snažím nepozorovat, tak jako dřív. Dřív jsem fakt dokázala na sebe čumět i 20 minut a jen hledat všechno co mi na na mém těle vadí. Za druhé mi hrozně pomohlo to, že jsem změnila totálně můj pohled na to, jak bych chtěla jednou vypadat. Dřív jsem milovala mezeru mezi stehny tak půl kilometru, nožičky jak dva proutky, vystouplý žebra a vždycky jsem takovým holkám záviděla, jakou nad sebou a svým jídelníčkem dokážou mít kontrolu. Sice je to už hodně dávno, ale za těch pár let jsem konečně přišla k rozumu a došlo mi, že takový tělo je nemocný, ani nepůsobí zdravě a člověk se musí hrozně trápit, aby takový měl. Sama to vím z dob, kdy jsem tak vypadala i já. 
Teď slečny, které jsou mými největšími vzory mají těla vymakaná, rozhodně ne vychrtlá a hlavně vypadají zdravě a fit. Takže i když se teda občas kouknu do toho zrcadla, spíš koukám, jestli se mi zakulacuje zadek, když jsem začala víc zvedat na dřepy, nebo jestli je víc vidět, že posiluju ruce s těžšíma činkama, než abych koukala na to, jestli mám vidět žebra. 
Další co bych chtěla rozhodně zmínit je moje oblíbená věta : Po jednom nezdravém jídle nepřibereš, stejně jako po jednom zdravém nezhubneš. A to je to, čím se většina lidí neřídí a na čem jejich snažení ztroskotá. Prostě naše tělo nemá možnost se po jednom zdravém jídle a jednom odpoledni stráveném ve fitku zbavit tuku, který jsme střádali i několik let. Sice představa je to hezká, ale pak by mohl vypadat skvěle každej a to už by nebylo tak poctivě vydřený, přece. Jde prostě a jednoduše o to, nastolit si nějakej hubnoucí/tvarovací režim v jídle i pohybu, který je trvale udržitelný. 
Ze srdce nenávidím diety, které zaberou 14 dní a slibují lidem těla jak z časáku, přitom si spíš akorát zpomalí metabolismus a možná zhubnout, ale spíš svaly, než tuk a za měsíc nebo dva, maj všechny kila zpět a možná ještě pár na vrch. 
Běžte na to pomalu, stejně tak Vaše výsledky budou pomalejší, než byste asi chtěli, ale pamatujte si tohle. Vy nedržíte žádnou dietu, Vy chcete žít zdravě. A už to slovo držet a žít by Vás mělo přesvědčit o tom, jaká cesta bude lepší. 
Hele, upřímně. Já jsem na sobě první dva měsíce neviděla skoro nic. Zadek byl pořád rozkydlej, stehna pořád obrovský, ale pak najednou měsíc třetí, jak kdyby se to přehouplo a já začala vidět, že trpělivost se vyplácí. Do kalhot už jsem se necpala hodinu jako dřív, ale oblíkla jsem si je jako normální člověk. :D Břicho mi trochu splasklo a celkově jsem byla taková víc fresh z toho, jak jsem jedla a hejbala se. A když jsem viděla ty výsledky, stalo se to mojí závislostí, protože už chci víc a víc a když jsem viděla, že to jde, konečně mě pohled do zrcadla MOTIVOVAL a já si děkovala za to, že jsem to na začátku nevzdala.

 

Asi jsem se do toho trošku zamotala a splácala tu zas pátý před devátý, ale jediný co jsem chtěla říct touhle slohovkou je to, že když budete poctivě makat, výsledky se dostaví, jen to bude trvat déle než týden, než měsíc. A když už nebudete mít síly pokračovat dál, vzpomeňte si na to, jak Vám bylo, když jste se doma přejídali, nebo byli každej den místo fitka v hospodě a jak Vám je teď, když si zdravě uvaříte a jdete si zacvičit.  :) Už tohle je přece obrovskej pokrok! 

20 komentářů:

  1. A mnohdy je zrovna ta trpělivost fakt nejtěžší. Chce to všechno čas! :)

    Ivet - TheRightMe

    OdpovědětVymazat
  2. Naprosto souhlasím! Hrozně si mě zase namotivovala! <3
    Ty jsi důkazem toho, že se vyplatí dřít a nevzdat to, jen tak dál! :3
    Skvělý článek :3:)

    www.nikiexx.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  3. Vážně krásně napsaný a motivující článek! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Krásně napsané :) nechtěla by jsi někdy přidat i fotku progresu? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, ano mám to taky v plánu, brzy bude. :)

      Vymazat
  5. Krásný článek! Tím, jak jsi to doplnila o vlastní zkušenost, jsi to akorát skvěle podpořila a vysvětlila :) Dříve jsem trpělivá nebyla vůbec, chtěla snad 0% tuku a prostě jak píšeš, hubený nožky jak párátka a všechno.. A teď? Smířila jsem se s tím, že tak vypadat nebudu, už ani nechci. Sice si myslím, že bych mohla vypadat i lépe, ale jsem trpělivá. Cvičím, protože chci, baví mě to, naplňuje a svým způsobem vytrhává z reality - a je to pro mě rozhodně lepší, než vysedávat každý pátek na baru a diskotékách, kde si vyčistím hlavu -_- :)

    http://myway-tofitness.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc! :* A to je to o čem to vlastně je! Gratuluju k pokroku a hodně štěstí! :*

      Vymazat
  6. To, co člověk rychle nabyde, obvykle rychle pozbyde. Takže je lepší vše pomalu a důkladně, neflákat se, nevymlouvat se, jet do posledního zbytku síly a ono to přijde. To už bych to musela dávno vzdát, kdybych potřebovala výsledky na počkání, maximálně do 2 dnů :D makám od půlky ledna, místo 75kg mám 72, zadek se začíná zmenšovat, břicho se začíná zpevňovat, cítím se strašně fajn a moc mě to baví. A i když vím, že ty tři kg nejsou skoro nic, připadám si prostě skvěle, jak kdybych shodila aspon 10 kg :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A o tom to je! Hrozně Ti držím palce, protože máš super nakročeno a pamatuj, že když to jde pomalu, tím líp. :* Aspoň je to poctivě vydřený.

      Vymazat
  7. Hezky napsáno...vytrvalost a trpělivost je opravdu nejdůležitější. A sama vím, jak je to občas těžké, ale dá se to ;)
    FitBlanka.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju ! :* Hodně lidí si řekne, že se sebou něco začnou dělat a vydrží jim to pár dní, proto jsem je chtěla takhle nakopnout. :)

      Vymazat
  8. "No Péťo ty jsi modelka, běž se přihlásit do miss " :D:D Bože já ty tvoje články miluju ;) Jsi skvělá, věřím, že hodně holek s problémy umíš namotivovat tak jako málokdo !:)
    www.zdrave-jim.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :DDD Já musela. To jsem si nemohla odpustit. Jsem ráda, že se Ti líbí a moc děkuju! :* Jsi zlatá!

      Vymazat
  9. ty jsi totálně boží, Péťo! :D když čtu tvoje články, mám pocit, že se bavím s kamarádkou a to je strašně super :)) úplně jsi mě namotivovala a nakopla a už se těším až si dneska zase zacvičím!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Udělala si mi úplnou mega radost, protože přesně takovým stylem mě baví psát. Tak jsem ráda, že moje články máš ráda. :)

      Vymazat
  10. Wow, opět jsi nezklamala, krásně jsi to popsala. Já jsem to dříve taky vzdávala, chtěla jsem být hubeňoučká, tak jsem málo jedla a ničila se přehnaným cvičením. A pak najednou přišel zlom, kdy mi došlo, že chci, aby to bylo mým koníčkem. Že nechci být vychrtlá. Že chci, aby mě to bavilo a ne ničilo. Ze dne na den se mi změnil přístup k tomu všemu a jsem ráda, že mi to došlo takhle brzo! ☺

    www.blogerkaklarka.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc. :) To není cesta no, můžeš být ráda, že takové období máš za sebou. :)

      Vymazat
  11. Ahuj. Uzasny clanek. Ja ted skoro uz 2.mesic take ziji jinak-cvicim 5xtydne a mam jidelnicek. Ale ted me nejak zacinaji prepadat silene ale fakt silene chute! Na sladky a slany. Takze jsem to 4 vecery nevydrzela a prejedla se nezdravych veci. Nevim jak tomu mam celit?!?!? Jak jsi toto resila ty prosim? Jsem z toho na nerva ze bych furt jen jedla a jedla :( Moc dekuji.Misa

    OdpovědětVymazat
  12. ahoj Péťo :) moc hezký článek, teď cvičím měsíc a změny teda ještě nevidím, ale doufám, že do léta se nějaké ty změny dostaví :D Mohla bych se tě zaptat, jaký názor máš na kardio cvičení? Hubne se tím? děkuji za odpověd a taky za to co děláš, určitě pokračuj, motivuješ tolik lidí! :)

    OdpovědětVymazat

Moc si vážím každého Vašeho komentáře. ♥