Snow Grey Glitter Pointer

17. září 2017

NIGHT RUN


Vy, kteří jste sledovali v sobotu moje Instagram stories, tak jistě víte, že jsme se s Nikčou zůčastnily běhu Night Run. Na běh jsem byla pozvána firmou Borotalco. Pozvání jsem samozřejmě moc ráda přijala, jelikož mě takovéto akce vždycky moc baví. Nikču jsem ale musela vzít bezpodmínečně s sebou! Je to moje parťačka a bez ní by to nebyla taková zábava. I když se jí ze začátku moc nechtělo, protože byla po dovolené a lenošení, kdy se nějak extra nevěnovala cvičení. Nakonec jsem ji ukecala a vzala celou akci jako výzvu. 

16. září 2017

VYPNI TĚLO & MYSL

Dneska mám pro vás docela "spešl" článek. Připravila jsem si pro vás tipy k tomu, jak vypnout mysl, tělo a jak si pořádně užít relax, či odpočinek.
Ještě než se vrhneme na samotné tipy, ráda bych zmínila to, proč je odpočinek důležitý. Odpočinek celkově beru jako takovou očistu těla a mysli. Načerpáme sílu, dobrou náladu a naše tělo má novou energii na to, aby pracovalo tak jak má. I když si nějací lidé myslí, že dávat 100% do všeho je užitečné, většinou tím nadělají větší paseku, než kdyby si občas odpočinuli a jejich tělo na chvíli vypnulo.

13. září 2017

ČERVENEC & SRPEN



Dva měsíce, které mě zase v mém životě posunuly dál, a které bych s vámi ráda rozebrala. Nevím, ani čím začít. Momentálně v mé hlavě hledám vzpomínky, o které bych se chtěla podělit a zkouším z hlavy vysypat ty, které už tam nechci. Bůh ví, jak se tenhle článek vyvrbí, ale jdeme na to.

9. září 2017

PERNÍK


BANÁN – 3ks
ČERVENÉ FAZOLE – 1 plechovka
KYPŘÍCÍ PRÁŠEK – 1ks
VEJCE – 2ks
ŘEPKOVÝ OLEJ – 1 polévková lžíce
CHIA SEMÍNKA – 10g
MED – 2 polévkové lžíce
ČOKOLÁDOVÝ PROTEIN – 30g
PERNÍKOVÉ KOŘENÍ – 10g
POHANKOVÁ MOUKA – 150g
ŠPALDOVÁ CELOZRNNÁ MOUKA – 150g
NA OZDOBENÍ
HOŘKÁ ČOKOLÁDA/NEBO ČOKOLÁDOVÁ POMAZÁNKA
Červené fazole a banán rozmixujeme a smícháme s dalšími ingrediencemi na těsto. Poté vylijeme koláč na plech a dáme péct zhruba na 40 minut do trouby, kterou necháme hřát na cca 170 stupňů. Když je koláč upečený, potřeme jeho vrch rozteklou čokoládou, nebo čokoládovou pomazánkou.

3. září 2017

NO NEKUP TO! #10

Mám tu pro vás další díl mého oblíbeného článku s inspirací co si koupit a ukázkou materiálních radostí, které jsem ulovila za poslední dobu. Bude to totální všehochuť, ale musím upřímně říct, že jsem tento měsíc nenarazila na nic z čeho bych byla zklamaná, spíš naopak. Objevila jsem spoustu novinek, které si mě získaly a dokonce mám pro vás tip, jak nakupovat na internetu a trochu ušetřit. 

28. srpna 2017

KOUSEK LÁSKY.


Myslím na to, jak nám je spolu fajn, ale zároveň na své hrudi cítím takovou tu těžkost úzkosti. Vím, že to se mnou nemyslí vážně a ta úzkost se objeví pokaždé, když si v duchu řeknu, že je to skvělej kluk. Kolikrát jsem si totiž říkala to samé a během následujících pár dní to skončilo a já se zas sama sebe ptala, proč zrovna já musím mít takovou smůlu. Tak co? Vadí jim moje rozcuchaný vlasy po ránu, nebo to, že občas melu z cesty. Já si myslím, že jim občas spíš vadí to, jak jsem hodná a když mám někoho ráda, tak chci, aby to věděl. Dobrý. Nemyslím tím to, že bych ho od rána do večera spamovala zprávami o tom, jak je hrozně super. Stejně by neodepsal a já bych se cítila jako debil. Myslím spíš to, že jsem k tomu člověku vždycky upřímná a snažím se mu život spíš zlehčovat, než ztěžovat. Těžce se to vysvětluje, ale v praxi je to docela easy. Ale ve finále si říkám proč to tak dělat, když si na to ten člověk zvykne a není za to po pár týdnech už ani trochu vděčný. To je fakt nesmysl. A pak zjistím, že je vlastně dobře, když mi nepíše a ignoruje mě. Učí mě tím to, abych si zvykla na to, jak mi bude bez něj. Připravuje mě na to. Pak už se nemůže divit ani tomu, že když se mi konečně ozve, tak jsem z toho spíš špatná, než nadšená. Protože si druhý den můžu zvykat zase od začátku. Vždycky mi přijde, že v této fázi se stávám odolnější proti lásce a vztahům celkově. Nakonec si uvědomím, že i když chci lásku rozdávat, získávat ji chci jen od určitých lidí. Od lidí, u kterých vím, že mě budou mít rádi za každé situace a u lidí, kteří mi za kousek lásky nebudou chtít vzít všechnu mojí energii a sílu. 

26. srpna 2017

TENKRÁT.


Ležím v posteli, tepláky musím mít shrnutý lehce pod břichem, jinak bych se asi zbláznila z toho pocitu "břicho ala 8 měsíc těhotenství". Občas mi v takových situacích v hlavě problikne, jestli vůbec mám na to žít a fungovat, jako zdravá a normální holka. Odpovím si pokaždé sama a to hned vzápětí. Jasně že ne. Před chvílí si snědla všechen obsah kuchyně, skoro i s lednicí a teď se tady budeš litovat? Slzy se mi ženou do očí rychlostí blesku, jelikož mi zase dochází, co jsem to udělala. Tohle vždycky přijde tak po 5 minutách od toho, co se přejím. Pocit zoufalství z toho, že nemám sílu s tím bojovat. Strach, že nedokážu jíst jako normální člověk už nikdy v životě. Ten strašný pocit sebe nenávisti, když se podívám na svoje nafouklý břicho a připadám si, jak největší nechutnost tohoto světa. Ale zároveň uvědomění si toho, že za to můžu já a že nikdo jiný mi z toho ven nepomůže. Mamka kouká v klidu na zprávy vedle v místnosti a vůbec netuší. Kdybych ji to řekla, tak mi odpoví, že každý člověk se někdy přejí. Ale, že jsem toho tolik jíst opravdu nemusela. Klasika. To bych ten brek už asi nikdy nezastavila. Jako bych to nevěděla. Nebo spíš takhle. Já to musela sníst. Vypnul mi mozek a já nebyla sama sebou. Tělo si řeklo a já šla a zase to do sebe všechno naházela. Fuj. Je mi ze mě blbě.